Zámek v Novém Městě nad Metují byl založen současně s městem začátkem 16. století Janem Černčickým z Kácova. Po požáru v roce 1526 byl opraven Pernštejny, v polovině 16. století přestavěn v renesančním stylu. V letech 1652 – 1665 byl zámek znovu částečně přestavěn raně barokně. Každý z majitelů panství přispěl něčím zajímavým k rozvoji města, ať to byli dále Trčkové z Lípy či Lesliové.
Zámecká zahrada a zámecká budova byly naposledy stavebně upraveny arch. Dušanem Jurkovičem v letech 1909 – 1913 na přání průmyslnické rodiny Bartoňů z Dobenína. Z tohoto období je možné zhlédnout autentické interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Na výzdobě interiérů pracovalo mnoho významných českých umělců, např. Pavel Janák, prof. František Kysela, Marie Teinitzerová, Helena Johnová a další. Rodina Bartoňů zámek vlastnila do r. 1948, poté byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát. Od r. 1992 je zámek opět majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V červenci roku 2008 se stal zámek spolu s areálem zámeckých zahrad národní kulturní památkou.
Kromě prostor zámeckých interiérů je možné navštívit i prostory méně typické – půdu, kuchyni a sklep v rámci prohlídkového okruhu s názvem "Od půdy po sklep".
V prostranství před zámkem a v rozlehlé zámecké zahradě je možné zhlédnout barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V areálu novoměstského zámku se nachází příjemný zámecký klub, který nabízí pestrý sortiment vín, piv a pokrmů.
Od května do září mohou návštěvníci strávit romantické a pohodové chvíle v zámecké zahradě s piknikovým košem plným čerstvých dobrot. Na zámku nabízí také pronájem piknikového koše pro dvě osoby. Koš je pojmenován po architektu Dušanu Jurkovičovi. Pochutiny jsou dodávány novoměstským obchodem s farmářskými potravinami.
Zahrajte si na piáno nebo si půjčte knihu
Rádi byste si zahráli na piano a nemáte kde? Přijeďte si zahrát na zámek! Od dubna do října je možno zahrát si na volně přístupné piano na zámeckém nádvoří. Můžete se třeba podle not naučit hrát Louisinu polku, kterou v Novém Městě nad Metují napsal slavný skladatel Bedřich Smetana. Anebo si zahrát jen Ovčáci, čtveráci… Na piano je možno hrát dle libosti a umu v rámci otevírací doby zámku.
Na nádvoří zámku byla nainstalována volně dostupná miniknihovna s kvalitním výběrem titulů. Knihomolové si tak zcela jistě přijdou na své... Ve zdejší samoobslužné mini knihovně si můžete vypůjčit libovolnou knihu, která se tu zrovna nachází a která vám padne do oka. Chvíle na zámku si tak můžete zpříjemnit čtením na lavičce na nádvoří či v zámecké zahradě. Půjčování knih funguje na základě dobré vůle a důvěry. Nikam se nezapisujete, nikde se neregistrujete. Knihovnička bude k dispozici od května do října v rámci otevírací doby zámku.
Zámecká zahrada a lipová alej
V areálu zámku v Novém Městě nad Metují se 1. května 2019 nově otevřela část zámecké zahrady, která byla po několik let skryta očím návštěvníků. Jedná se o lipovou alej, která se nachází na bývalém obranném valu. Alej ponese nově jméno paní Pat Bartoňové-Dobenínové, manželky restituenta zámku Josefa Mariana, která se po přestěhování z USA do Nového Města nad Metují aktivně věnovala péči o zámeckou zahradu.
Historie v těchto místech sahá nejspíše až do 16. století, kdy bylo město ve své severozápadní části opevněno hradbami, pětibokou baštou s dělostřeleckým patrem pro jedenáct děl a navazujícím valem, který v tomto místě pravděpodobně nahradil starší hradbu. Funkce tohoto opevnění byla značně prověřena mezi lety 1628–1648 vzbouřenými sedláky i Švédy, kteří odvezli z bašty devatenáct děl a symbolicky tak ukončili její obranné využití. Bašta byla v průběhu druhé poloviny 17. století v horní části údajně upravena na letohrádek. Po přestavbě roku 1737 začala být na dalších téměř dvě stě třicet let využívána jako špýchar. V této době byl již val přeměněn na park s dřevěným letohrádkem, který byl pro svůj špatný stav zbořen v roce 1841. Val je dodnes zakončen věží Zázvorkou, která sloužila jako městská šatlava k nápravě pachatelů lehčích zločinů a v jejímž sousedství se až do roku 1874 nacházela Krajská brána s padacím mostem.
