Zámek Miroslav - nejprve vodní tvrz pak zámek

Začátek komentovaných prohlídek je vždy v uvedenou hodinu (11 hod., 13 hod.,15 hod.) za doprovodu průvodce. Doba prohlídky cca 70 min. Minimální počet návštěvníků prohlídky je 5 osob. Ve dnech konajících se vernisáž je prohlídka zrušena. Na zámku můžete shlédnout aktuální výstavy, žalářníkův byt, bývalou soudní síň a další zajímavosti.

Nejstarší částí zámku jsou základy střední věžovité stavby, které jsou situovány na skále původně zřejmě vyčnívající z bažin. Patrně šlo o typ kamenné obytné věže vybudované v románském stylu. Postupem času byla přebudována v pevný gotický hrad chráněný vodním příkopem. K nejvýraznějším stavebním změnám došlo v 1. pol. 16. století, kdy zámek v podstatě získal dnešní podobu.

Na miroslavském zámku se za dobu jeho existence vystřídalo nespočetně mnoho majitelů. Z dob husitských jsou známi dva, a to Konrád z Vratišova a Alexandr Skrbený z Doloplaz.

Páni Valečtí z Mírova vlastnili miroslavský zámek v letech 1497-1569 a dali mu zcela nový nádech. Byli velmi podnikaví a zasloužili se o přestavbu starého gotického hradu v pohodlný renesanční zámek. Do rozsáhlé přestavby se pustil především Zikmund Valecký z Mírova, který panství podělil roku 1520.

Velmi cenná a zajímavá je sklípková klenba bývalé soudní síně, kde panská feudální spravedlnost vynášela své rozsudky až do roku 1851. Další zajímavou vnitřní lokalitou zámku je níže položené malé nádvoří. Odtud jsou vchody do žalářníkova bytu a sklepních místností, které byly bezesporu využívány i jako vězení.

K poslední velmi výrazné změně ve vzhledu zámku došlo v 1. pol. 18. století po požáru, který poškodil nejstarší střední budovu, do té doby završenou cimbuřím. Poté byla na této budově vztyčena vazba z borových kmenů a došlo k jejímu zastřešení mansardovou střechou tak, jak ji známe dnes.

Po roce 1945 získal zámek do správy Městský národní výbor, který jej využíval například jako muzeum nebo různá ubytovací zařízení. Od počátku 90. let je zámek majetkem města.