Původně královský hrad na ostrohu nad řekou Vltavou se po mnoha změnách stal v roce 1661 majetkem rodu Schwarzenbergů. Současná podoba zámeckého areálu včetně parku a okolní krajiny byla inspirována cestami knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu do Velké Británie, který se jako představitel významného a bohatého rodu zúčastnil korunovace britské královny Viktorie v roce 1838. Jako čestný diplomat habsburské monarchie cestoval na korunovaci se svou manželkou kněžnou Eleonorou, která velmi ovlivnila svými nápady vzhled zámku. Hluboká se záhy stala sídelním zámkem rodu Schwarzenberg.
Široké návrší ostrožny umožňovalo rozšiřovat zámek a budovat v jeho okolí jak hospodářské dvory, tak i obory s množstvím zvěře. Zámek sám byl v první třetině 18. století barokně přestavěn a tuto podobu si udržel až do romantické přestavby kolem poloviny 19. století. Vzorem pro přestavbu tehdejšího barokního zámku byl hlavně královský zámek Windsor. V roce 1947 byl zámek na základě zvláštního zákona Lex Schwarzenberg zestátněn. V současné době je zámek spravován Národním památkovým ústavem.
Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a ušlechtilým dřevem. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenberg. Přístupné jsou i soukromé pokoje posledních majitelů Hluboké, knížete Adolfa a jeho manželky Hildy. V suterénu zámku je přístupná zámecká kuchyně se zámeckou cukrárnou a osobním i jídelním výtahem z počátku 20. století.
Prohlídkové okruhy:
Reprezentační pokoje (základní okruh)
Trasa nazvaná Reprezentační pokoje ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou zbrojnici. Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v ranním salonu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenbergů. Zajímavá je ukázka cenného mobiliáře, který soustředil knížecí rod Schwarzenbergů. Jde o luxusně zařízené interiéry z 19. století včetně 10 723 knih, uložených v policích zámecké knihovny. Bohatá sbírka zbraní patří mezi nejcennější kolekce v českých zámeckých sbírkách.
Stejně jako kdysi hosté knížecího rodu Schwarzenberg vejdeme do rozlehlé Vstupní haly. Část u schodiště a místě bývalého třetího nádvoří barokního zámku se otvírá do prostoru završeného světlíkem. Hala je zařízena tak, aby připomínala starobylý původ rodu, který lze dokladovat až do 12. století. Zámek byl během radikální přestavby v historizujícím stylu nové gotiky zařízen jako knížecí rezidence, která byla Schwarzenbergy obývána hlavně na podzim v době honů. V zámku je soustředěno mnoho vzácných předmětů z uměleckých sbírek nebo předmětů uměleckého řemesla své doby, které byly původně v majetku rodu či doplněny nákupy. Mezi nimi vyniká soubor tkaných nástěnných koberců, tapiserií, který patří mezi významné evropské sbírky. Při prohlídce reprezentačních pokojů můžeme spatřit nejcennější mobiliární předměty, které byly v zámeckých interiérech soustředěny.
Po vystoupání pohodlných schodů do prvního patra půjdeme nejprve do osobních pokojů kněžny Eleonory, která byla hlavní iniciátorkou úpravy interiérů. Půvabná a temperamentní kněžna Eleonora, roz. princezna Liechtenstein (1812-1873), manželka knížete Jana Adolfa II, patřila mezi vůdčí osobnost bontónu tehdejší dvorské společnosti, přinášela novinky jak v módě, tak ve vybavení interiérů. Nejprve si prohlédneme pokoj, ve kterém je ukázán stavební vývoj hlubockého zámku. Kdysi sloužil pro komornou kněžny a byl zařízen hlavně velkými šatními skříněmi.
Další pokoje a sály, které navštívíme, se vyznačují složitě vykládanými parketovými vzory z několika druhů dřev, dřevěným táflováním s bohatě řezanými prvky, či zdobnými stropy. Výplně u rovných kazetových stropů byly tvořeny z pozlacené kůže, ve velkém Ranním salonu z pozlaceného plátna, v kruhových salonech polygonálních věžích byla použita pozlacená sádra. Autorem malovaného květinového dekoru na zlacených výplních je vídeňský malíř Glässer. Po prohlédnutí ložnice, oblékárny a bývalé pracovny kněžny Eleonory se dostaneme do reprezentačních salonů zámku, tzv. Piana nobile „vznešeného patra“. Mezi zmíněnými salony a pokoji vyniká svou rozlohou a jihovýchodní orientací Ranní salon, který sloužil zároveň jako galerie předků rodu Schwarzenberg. Další z rozlehlých sálů je Velká jídelna situovaná hned vedle Přijímacího salonu. Byla zařízena ve stylu nové renesance. Kromě flámských tapiserií ze 17. století z kolekce Přísloví je zde umístěn orientální koberec ze 16. století zdobený buddhistickými symboly, tzv. čintámani, který patří mezi světové unikáty. Knihovna je umístěna v největším sále, kde býval hlavní sál barokního zámku, a obsahuje 12.000 svazků knih. Přes Knihovnu projdeme chodbou ke kapli kolem divadla do dalších částí zámku věnovaných bohaté sbírce zbraní, vyznačujících se vysokou kvalitou a náročností řemeslného zpracování. Stěny polygonální zbrojnice jsou obloženy cennými kachlemi ze 16. st. přenesenými v době romantické přestavby z nedaleké renesanční vily Kratochvíle. V současné době je v unikátním zámečku nová interiérová instalace, kde repliky zmíněných kachlí najdete ve Zlatém sále. V původní zámecké zbrojnici, v tzv. Červené věži, ukončíme prohlídku hlavní trasy a sejdeme po schodišti do zimní zahrady.
Soukromé apartmány
Soukromé pokoje mají komornější charakter než tzv. piano nobile hlubockého zámku. Přibližují život posledních majitelů po romantické přestavbě v polovině 19. století, konkrétně knížecích párů Jana Adolfa II. Schwarzenberga s manželkou Eleonorou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Adolfa Josefa s jeho manželkou Idou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Jana Nepomuka II. s manželkou Terezií, roz. hraběnku Trauttsmandorf, a Adolfa s manželkou Hildou, roz. princeznou z Lucemburku a Nassau. Pokoje jsou zařízeny podle inventářů z posledního období pobytu Schwarzenbergů. Na trase je lovecká jídelna, přípravna, pracovna, mramorový sál, ložnice, pokoj pro služku a původní sanitární vybavení WC s koupelnou. Technickou zajímavostí je osobní a nákladní výtah. Zvýrazněným motivem je na prohlídkovém okruhu lov jako výrazný prvek života aristokratických obyvatel zámku, jejich rodin a přátel. Trasa prochází pokoji přízemí a prvního patra zámku.
Kuchyně
Unikátní ukázka kuchyně velkého panského domu. Stejně jako romantická přestavba zámku v 19. století, byla i orientace kuchyně a její poloha inspirována anglickými sídly. Kuchyně je v suterénu, v části orientované na sever, aby tehdejší provoz s velkými kuchyňskými sporáky nerušil život na zámku. Návštěvníka překvapí nejen svou rozlohou, ale i jednotlivými částmi zaměřenými podle úpravy a charakteru jednotlivých pokrmů (studená kuchyně, teplá kuchyně, cukrárna). Autentické vybavení a zařízení bylo používáno ještě krátce po roce 1945.
Hostinské pokoje
Prohlídková trasa Hostinské pokoje Vás zavede do tří apartmánů a několika pokojů II. patra zámku, kterých se od poloviny 19. století využívalo pro ubytování příbuzných, přátel a vážených hostů knížecí rodiny Schwarzenbergů. Součástí prohlídkové trasy je i tzv. Stříbrnice, která představí unikátní kolekce schwarzenberského stříbra.
Zatímco reprezentativní prostory piana nobile zámku Hluboká mohli turisté a návštěvníci obdivovat od 70. let 19. století, soukromé apartmány jednotlivých členů knížecí rodiny Schwarzenbergů, stejně jako hostinské pokoje a provozní zázemí rezidence, zůstávaly před nepovolanými zraky dlouhou dobu skryty.
Prostory druhého patra zámku, kterých se od poloviny 19. století využívalo jako hostinských pokojů pro ubytování příbuzných, přátel a vážených hostů knížecí rodiny, se dočkaly svého představení široké veřejnosti teprve v říjnu 2017. Po časově i finančně náročných stavebních a restaurátorských zásazích, kterým předcházel pečlivý archivní průzkum, se podařilo navrátit třinácti místnostem jejich autentickou podobu. Nově vzniklou prohlídkovou trasu završuje místnost, tzv. Stříbrnice, věnovaná prezentaci unikátní sbírky schwarzenberského stříbra, která je zpřístupněna vůbec poprvé.
Věž
Velice zajímavý výhled na okolní krajinu umožňuje návštěva zámecké věže, pokud je ovšem příznivé počasí. Byla nově postavena po roce 1847 na místě původní věže barokního zámku, která se zřítila. Neměla hluboké základy a během radikální stavební rekonstrukce prvního nádvoří v 19. století byla stržena přední budova, která tvořila opěrné zdivo barokní věže. Nově postavená neogotická věž s cimbuřím měří od nádvoří 52 metrů, od dolního parteru zámeckého parku 58 metrů. Je o něco nižší než Černá věž v nedalekých Českých Budějovicích, která měří 71,9 metru, má však o 20 schodů na ochoz víc, celkem 245. Připočteme-li k výšce věže výšku ostrožny, na které zámek stojí, díváme se na okolní krajinu ze 102 metrů V případě špatného počasí bude věž zavřena!
Zimní prohlídková trasa (základní okruh)
Přišel podzim, a přesto zámek Hluboká stále vítá návštěvníky. Bývalo tradicí, že se brány zámku pro turisty uzavřely 31. října a čekalo se až do 1. dubna následujícího roku... Temperované prostory však umožňují pracovníkům zámku i v chladném období přivítat zájemce o prohlídku. Je co nabídnout. Postupně se instalovaly pokoje, které patří spíše ke komornějším. Ve větší části přízemí, které nabízí ke zhlédnutí zimní zámecký okruh, byla soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství. Nejprve projdeme do Hamiltonova salonu. Již na chodbě, kromě trofejí a grafických listů z 18. století s tématem lovu, si můžeme povšimnout zarámovaných fotografií členů knížecího rodu Schwarzenbergů. Motiv lovu nás provází i v dalších prostorách, kuřáckého salonu a malé jídelně Terezie. Dále následuje honosná lovecká jídelna, přípravna, malá jídelna Dr. Adolfa, jeho pracovna, obývací pokoj a ložnice.
