Kdo by neznal krásnou lidovou pověst o hanáckém králi Ječmínkovi! Tato je nedílně spojena s Chropyní, městem, které má dnes cca 4 700 obyvatel, leží v hanácké oblasti hornomoravského úvalu napůl cesty mezi Přerovem a Kroměříží. Je snadno dostupné vlakem, autobusem, autem či na kole po moravské cyklostezce č. 47.
Počátky obce sahají hluboko do minulosti. První zmínka o Chropyni pochází z roku 1261, kdy byla osada věnována Smilem ze Střílek a jeho ženou Bohuvlastou k obživě jimi založenému cisterciáckému klášteru Smilheim ve Vizovicích. Roku 1267 potvrdil převod osady Přemysl Otakar II. V roce 1421 odnímá Chropyni císař Zikmund vizovickému klášteru a téhož roku ji zastavuje Petrovi ze Sovince. Brzy přešla Chropyně zpět na klášter. Kolem r. 1458, po skončení husitských válek, dal král Jiří z Poděbrad, jako nejvyšší fundátor vizovického kláštera, Chropyni jako výplatu Janu z Ludanic a Rokytnice. Přesto zůstává Chropyně pod vizovickým klášterem.
V roce 1490 zdědil syn Jana z Ludanic Hynek Chropyni. Přesto král Vladislav II. přenáší právo vyplatit Chropyni z rukou kláštera na Adama Tovačovského z Cimburka. Ten roku 1502 přenáší svá práva výplaty zboží na Hynka Rokytského z Ludanic. Vladislav II. Jagellonský potvrzuje Hynkovi z Ludanic zástavní listy na Chropyni a také to, že pana Hynka nemůže z Chropyně vyplatit nikdo než opati kláštera. Po smrti Hynka z Ludanic (+1526) zdědil Chropyni jeho prostřední syn – Václav z Ludanic, který byl v letech 1541 – 1556 moravským zemským hejtmanem. Byl horlivým přívržencem a členem Jednoty bratrské, která se v Chropyni za jeho působení velmi rozrostla.
Roku 1535 Ferdinand I. povyšuje ves Chropyni na městečko. Dle privilegia tvořil znak městečka „červený štít, ve kterém je uprostřed vydra, která drží v tlamě štiku. V roce 1567 prodává dědic Chropyně Jan z Ludanic městečko Vratislavovi z Pernštejna za 41.000 zlatých, který ji směnil s Václavem a Hanušem Haugvicem z Biskupic za litomyšlský statek. V roce 1577 žádá Hanuš Haugvic císaře Rudolfa II. o povolení výstavby nové tvrze, která ponese jméno Nový Haugvicov. Císař vyhověl. Tvrz se stavěla v letech 1579 – 1580. Po smrti moravského zemského hejtmana Hanuše Haugvice z Biskupic však zůstala ned končená. V letech 1581 – 1615 přechází vlastnictví Chropyně postupně na 6 majitelů až ji v roce 1615 kupuje František kardinál z Dietrichšte na, který ji však chce směnit za statek Žďár nad Sázavou. Definitivně se Chropyně stává majetkem olomouckého biskupství v roce 1616; po uzavření smlouvy provádí kardinál v Chropyni četné opravy, zrušil bratrskou školu vybudovanou rodem Václava z Ludanic a zařídil nižší katolickou školu.
Do tohoto roku také sahá původ chropyňského zámku. Některé prameny uvádí, že kardinál z Dietrichštejna zámek opravoval, jiné prameny (mj. kronika města Chropyně) uvádí, že nechal místní zámek vybudovat. Je pravdou, že skutečný stavitel místního zámku není dodnes známý. Pokud se tedy opřeme o chropyňskou kroniku, můžeme tvrdit, že zámek nechal postavit kardinál z Dietrichštejna. Svědčil by o tom i nápis na vlysu portálu hlavního vchodu: FRANCISKUC, CARDINALIS A DIETRICHSTEIN, EPISCOPUS OLOMUCENSIS, PRINCEPS, EREXIT ANNO DOMINI MDCXV. Když byl roku 1619 kardinál z Dietrichštejna pozván na zemský sněm do Brna a nepřijel na něj, byl stavy prohlášen za zrádce, vypovězen ze země a jeho osobní statky byly zkonfiskovány.
Roku 1620 se majitelkou chropyňského panství stala Alžběta Falcká z rodu Stuartovců, nejstarší dcera anglického krále Jakuba a manželka českého krále Fridricha-Falckého. Chropyni dostala jako korunovační dar od moravských stavů. Vlastnila ji však pouze jeden rok. Po bitvě na Bílé hoře byly kardinálu Dietrichštejnovi vráceny všechny biskupské i rodinné statky. Od té doby patří chropyňský zámek až do dneška olomouckému biskupství (posléze arcibiskupství). Za kardinála Dietrichštejna byl chropyňský statek sloučen s kroměřížským biskupským panstvím.
V letech 1618 – 1648 probíhala po celé Evropě třicetiletá válka. Ani Chropyně nebyla ušetřena. Zámek byl několikrát vypleněn a poničen, nejvíce v roce 1642, kdy jej napadlo asi 500 švédských rejtarů. O rok později lehlo popelem celé městečko a byl zapálen i zámek.
Po smrti kardinála Dietrichštejna byl olomouckým biskupem Karel II. Lichtenstein – Castelcorno, po jehož nástupu prošel zámek několika úpravami podle projektu, který patrně vypracoval architekt Giovanni Pietro Tencalla; v Chropyni jsou realizovány pro Tencallu příznačné architektonické prvky známé i z Kroměříže.
Postupem času však zámek stále více chátral až roku 1701 nařídil nový biskup Karel Lotrinský obnovu zámku, čímž zamezil jeho zřícení. Byl dostavěn hlavní trakt s arkádami a tak došlo ke spojení zámku se starší hospodářskou budovou, tzv. kočárovnou. Věž, která asi původně nesla jen nízkou střechu, byla opatřena vysokou cibulovitou helmicí s lucernou. Roku 1892 však původní bohatě profilovanou střechu zničil požár a tak byla nahrazena dnešním jehlovým zastřešením.
K další důležité změně došlo až po 2. světové válce. Přízemí zámku bylo sídlem lesní správy; byly zde kanceláře a byty úředníků. Od ledna 1949 přešel zámek pod národní správu. Bohužel docházelo k časným personálním obměnám ve funkci národního správce, čímž zámek dost utrpěl. V přízemí byla, po uvolnění bytu a kanceláře nadlesního, umístěna školní jídelna a družina.
V šedesátých letech došlo ke zrušení a zboření chlévů umístěných v bývalých zámeckých stájích a prostor nádvoří byl vyrovnán. Citát ze zprávy zmocněnce pro správu zámku říká: „Původně vedla do zámeckého dvora u kostela vrata s brankou a úzká cesta. Směrem k radnici (až po budovu) byla zahrada, která za chlévy vedla až ke stružce. Mezi kostelem a zámkem byla také zahrada, která pak obklopovala zámek ze strany od rybníka až ke stružce a podél stružky k rohu radnice. Zde všude byl tyčkový plot. V zahradě byly ovocné stromy – jabloně, švestky a rybízové keře. U zámecké stěny od rybníka pak meruňky a vinná réva. Park končil asi 10 metrů za potokem „Stružkou“.
S rokem 1972 přišel nový uživatel zámku – Okresní muzeum v Kroměříži a začala se připravovat rekonstrukce, která začala v následujícím roce. Do zámku byl zaveden elektrický proud, vodovod a kanalizace, byla opravena střecha a dále zajištěny staticky narušené zdi a opravena omítka fasády v plném rozsahu. Hospodářský trakt prošel úplnou rekonstrukcí – byl vybudován víceúčelový sál (v předsálí sálu sociální zařízení a šatna) a v podkroví sálu byt pro správce zámku. Současně byl obnoven zámecký park v náznakovém pojetí renesanční zahrady.
Po těchto opravách byl otevřen veřejnosti, a to v roce 1983. Po roce 1989 byl zámek navrácen původnímu majiteli, tedy Arcibiskupství olomouckému. Na jeho provozu se spolupodílelo Město Chropyně a Muzeum Kroměřížska, nicméně od roku 2022 je zámek provozován příspěvkovou organizací SLOCH.
Současnost
Ve zdejším zámku jsou umístěny expozice chropyňského rodáka malíře Emila Filly (1882–1953), jednoho z nejvýznamnějších představitelů evropského kubismu.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry a muzejní expozicí věnovanou místní historii, kultuře a rybníkářství. Na zámku jsou vystaveny zbraně z třicetileté a následných tureckých válek, památník hudebního skladatele a ředitele Národního divadla Emila Axmana.
V prvním patře najdete Rytířský a Ječmínkův sál, v přilehlých místnostech jsou nastíněny dějiny Chropyně počínaje pravěkem, dějiny místního zemědělství, rybnikářství, lidové kultury. Ve druhém patře zámku je umístěn Památník slavného chropyňského rodáka, malíře, sochaře a grafika Emila Filly (1882 – 1953), předního představitele expresionismu a kubismu v českém výtvarném umění. Kromě podrobných bibliografických údajů jsou zde ukázky Fillovy grafické tvorby, např. cyklus deseti původních leptů Herakles z roku 1946. Sousedící místnosti, tzv. Krbový pokoj a Ložnice jsou zařízeny dobovým nábytkem ze sbírek Muzea Kroměřížska.
Od roku 1985 se v zámeckém areálu každý druhý rok pořádají populární Hanácké slavnosti, akce zaměřenou k uchování a obnově folklorních tradic regionu. Slavnosti vždy provází i jarmark s ukázkami tradičních řemesel a pouťovými atrakcemi, k vidění je i produkce renomovaných hudebních uskupení, např. Hradišťanu. Hanácké slavnosti se v Chropyni konají každý lichý rok koncem května.
