Zámek Bystřice nad Úhlavou - první archivní zmínka z roku 1339

Bystřice nad Úhlavou je tvrz nebo malý hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici na severním okraji Nýrska v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze připomínané poprvé roku 1444, ale dochovaná podoba pochází z řady přestaveb, z nichž poslední proběhla v polovině devatenáctého století, kdy patřil rodině Hohenzollernů. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Koncem 15.století se stala Bystřice na dlouhou dobu majetkem Kočů z Dobrše, jednoho z nejvýznačnějších šlechtických rodů tehdejšího českého království. Bystřice v podobě nově přebudovaného renesančního zámku se stala významným kulturním střediskem humanitních osobností. Odtud vyjeli roku 1598 Kryštof Harrant z Polžic a Bezdružic a Heřman Černín z Chudenic na pouť do Svaté země Palestiny. Zadlužení majitelé bystřického panství neudrželi náklady rozsáhlého panství a tak získal majetek v soudní dražbě roku 1839 kníže Karel ze starého německého knížecího a panovnického rodu Hohenzollern – Sigmaringen. Za Hohenzollernů došlo v letech 1848-1852 k nákladné přestavbě v pseudogotickém slohu, která výrazně poznamenala především severní průčelí zámku a vstupní věž.

Po roce 1945 byl zámek využíván jako vojenský lazaret, policejní stanice a později jako ústav pro mentálně postižené děti.

Po dlouhých letech chátrání byla po provedení první etapy záchrany objektu otevřena pro veřejnost expozice historického mobiliáře v přízemí zámku. V areálu se od roku 2011 konají kulturně-společenské akce, výstavy, koncerty a je zde také možno uspořádat svatební obřad. Od roku 2015 je objekt znovu uzavřen a je veřejnosti nepřístupný.