Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě sídlí v areálu bývalého augustiniánského kláštera, založeném v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna. Na areál navazuje jednolodní kostel Všech svatých. Výstavba rozsáhlého klášterního komplexu trvala téměř 140 let. Na konci 17. století byla vybudována kaple P. Marie Loretánské, která se po rekonstrukci v roce 2000 znovu otevřela pro návštěvníky.
Loretánskou kapli obklopuje ambit s křížovou chodbou, kaplemi v nárožích a Svatými schody. Dnes tyto prostory slouží k pořádání pravidelných výstav. Kaple Nejsvětější Trojice s oltářem od barokního malíře Ignaze Josepha Raaba je přístupná přímo z ambitu. Kapli zdobí dřevořezby Křížové cesty z Bezdězu. Je využívána jako koncertní, svatební a přednášková síň a nyní nese jméno barokního hudebního skladatele Ignaze Biebera, narozeného v nedaleké Stráži pod Ralskem. V jedné z bývalých rohových kaplí ambitu je dnes otevřena historická knihařská dílna, kde mohou návštěvníci vidět práci knihaře.
Předchůdcem muzea byl vlastivědný spolek Excursionsclub, založený v roce 1878. Vlastní muzejní historie se začala psát rokem 1899, kdy byla zahájena činnost Muzejního spolku, k otevření muzea došlo v roce 1900. Základem sbírky muzea jsou přírodovědné, společenskovědné a knihovědné fondy, které vznikaly činností místních spolků a nadšených jednotlivých sběratelů – donátorů muzea.
Dnes pečují odborní pracovníci o bezmála půl milionu předmětů a sbírku dále rozšiřují a doplňují. Na ploše 2 100 m2 je ve stálých expozicích muzea vystaveno na 5 400 exponátů.
Vlastivědné muzeum nabízí tyto zajímavé expozice:
Regionální expozice – příroda Českolipska, část bezobratlí
Kompozice RNDr. M. Honců, technické řešení Ing. Z. Vitáček, realizace: RNDr. M. Honců, Ing. Z. Vitáček, doplněné grafické části a údržba L. Blažej. Expozice byla otevřena v roce 2008 v 1. patře hlavní budovy VMG.
Druhově velmi bohatá fauna okresu Česká Lípa je daná přírodovědně zachovalým, pahorkatinným územím na pestrém geologickém podkladu, s přirozenými vodními toky i lesními porosty. Výjimečnou faunou se představuje okres z části Českého středohoří, Lužických hor a Kokořínska, s výjimečnými lokalitami bývalého vojenského prostoru Ralsko, písčitým regionem Provodínska, rašelinnými mokřady okolí kaskády Robečského potoka, bučinami na Bezdězu a jeho okolí či prastarými dubovými alejemi v jedné z nejstarších obor ČR - Vřísku.
Expozice je v současnosti komponována dle aktuálních výsledků entomologických průzkumů přírodovědného oddělení VMG. Z hlavních témat, které jsou již k představení jsou unikátní společenstva písčitých lokalit, především regionu Provodínska. Ochrana saproxylických forem hmyzu, tj. s vývojovou vazbou na rozkládající dřevní hmotu, v mimolesní krajině v příkladu obory Vřísek. Představen je zde Entomologický klub, který se výzkumem hmyzu na severu Čech zabývá.
Současná podoba historické expozice v prvním patře muzejní budovy byla položena v roce 1972, nově byla přepracována v zimních měsících 2021/2022. Souhrnně zpracovává základní linie dějinného vývoje území Českolipska v časovém úseku od pravěku, přes středověk až k novověku, kde se návštěvník setkává s několika okruhy hmotné kultury: umělecké řemeslo a historická knižní sbírka. Období 18. – 19. století v severním křídle budovy dokládá častou industrializaci (potiskovaný textil a sklářství) a rozvoj venkova včetně zemědělství a lidové kultury. Zahrnuje také témata z duchovního i politického života v roce 1848, počátek spolků a stran nacionálního a sociálně demokratického zaměření.
Archeologie Českolipska
Expozice shrnují pravěké a středověké osídlení Českolipska, s prezentací artefaktů z období mezi 500.000 lety až k roku 1500. Představeny jsou také regionální osobnosti předválečné archeologie.
Od gotiky po baroko
(2. pol. 13. století - 2. pol. 18. století)
Expozice ve východním křídle prvního patra muzejní budovy byla otevřena v květnu 2018. Nahrazuje starší expozici stejného časového rozsahu z roku 1972 a navazuje na expozici pravěku a raného středověku otevřenou v roce 2000 a 2010.
V deseti velkoplošných zasklených vitrinách jsou zde představeny v průřezu dějiny pěti století České Lípy a Českolipska s důrazem na významné momenty českých dějin v odraze místních událostí. V gotice je vyzvednut vznik měst, českolipského hradu a českolipských kostelů. Není opomenut ani význam nejstarších řemesel (hrnčířství, sklářství, soukenictví), významné osobnosti (Beneš Krabice z Weitmile) a vliv husitského hnutí a lužicko-vartenberských válek na region. Renesanci zde vedle regionálních památek architektury z tohoto období představuje vliv humanismu a knihtisku, kde jsou připomenuty rovněž významné osobnosti z Českolipska (Oldřich Velenský z Mnichova, Georg Handsch, Hans Kriesche). Připomenut je zde vliv tržního hospodaření šlechty, vzestup cechů a nastávající reformace. Přechod do baroka tvoří vyzvednutí významu osobnosti Albrechta z Valdštejna pro region, s ním spojené zakládání klášterů (Bezděz, Česká Lípa - Paulus Conopaeus) a následující rekatolizace i třicetiletá válka. Období baroka je představeno rovněž ukázkami barokní architektury Českolipska a významem rozmachu cechů pro toto období (cínaři, hodináři a mnoho dalších). Kulturní dějiny dokresluje barokní hudba zastoupená osobností Heinricha Ignaze Bibera.
Dějovou linii nové expozice tvoří obrazový a textový materiál se třemi velkoplošnými malbami (gotika, renesance, baroko), doplněný množstvím hmotných exponátů. Hlavní zastoupení zde má českolipská hrnčina, výrobky českolipských cínařů, knihy, dobové zbraně a zbroj, stejně jako obrazy a nábytek z uvedených období. V expozici nechybí ani edukativní koutek pro děti i dotykový monitor s promítáním zajímavých programů z dějin Českolipska.
Dějiny Českolipska 1914 - 1945
Expozice Dějiny Českolipska 1914 - 1945 je součástí expozic ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Přímo navazuje na předešlou část regionální expozice. V první a závěrečné části jsou vystaveny předměty, které mají přímou souvislost s válečnými událostmi tohoto století a to s I. a II. světovou válkou. Jsou zde zlomky zbraní, munice, výstroje, uniforem a vyznamenání.
I. místnost je zaměřena I. světovou válku. Zvláštní pozornost je věnována upomínkovým předmětům na bojiště, sklenice
s portréty císařů, ryté talíře, porcelánové talíře. Zvláštností je rám z dřívějšího zrcadla, v němž jsou zasunuty fotografie vojáků a důstojníků ze strážného praporu zajateckého tábora v Jablonném v Podještědí. Reprodukovány jsou četné obrázky ze života 18. pěšího pluku v České Lípě. V obrazové části výstavy je podtržen význam Rumburské vzpoury nejen pro náš okres ale pro celou tehdy se utvářející republiku.
II. místnost je zaměřena na vznik Československé republiky. Sleduje významné postavy legionářů z Českolipska, důležitost rozvoje českých škol a sokolské organizace. Zaznamenává doklady o poválečném komunistickém radikalismu. Samotný panel je věnován hrdinovi italských legií Aloisu Štorchovi, rodáku z České Lípy. Další zvláštní panel otevírá pohled na výtvarná díla Josefa Malého, ruského legionáře, který podal obraz života na Ukrajině.
III. místnost je věnována 30. letům 20. století. Ve fotografii dokumentuje kontrast života zdejších měst charakterizovaných na jedné straně prosperitou, na druhé straně úpadkem následkem hospodářské krize. Významně se zaměřuje na hlavní obor Českolipského průmyslu tehdejší doby a to sklářství. Jsou zde vystaveny tehdejší výrobky sklářské firmy Rückl ze Skalice, odrážející soudobé umělecké výboje, podobně jako moderní návrhy špičkového uměleckého skla ze sklářské školy v Kamenickém Šenově.
Pod vystavenými exponáty je množství konzumního skla těch časů (pivní lahve z tehdejší severočeských pivovarů, parfémové flakóny, lahvičky na masti a léky, ...).
IV. místnost má vedle nezbytných ukázek válečné výzbroje a výstroje především důležité doklady na téma „Betonová hranice“ a bombardování českolipských továren 8. 5. 1945. Jsou zde i doklady německého nacionalismu, obsazení pohraničí Wehrmachtem a osvobození Rudou armádou.
Expozice se snaží návštěvníka vtáhnout do pohnuté i slavné minulosti našeho okresu nedávných let. Ukazuje na hrdinské činy jeho obyvatel i na každodenní těžkou práci „obyčejných“ lidí tehdejší doby. Jsou zde vystaveny nejen dobové předměty, ale také množství fotografií a dokumentů.
Svět hmyzu a pavoukovců
Libreto a scénář zpracoval RNDr. M. Honců, výtvarné řešení P. Bajak a akademický malíř a grafik A. Vörös,
realizace RNDr. M. Honců, M. Štěpánský a další, doplněné části a údržba L. Blažej
Expozice byla otevřena v r.1998 v přízemí hlavní budovy VMG.
Ve dvou místnostech je vystaveno cca 1500 preparátů v téměř 900 druzích. Pavoukovci jsou prezentováni štíry, sklípkany, bičovci, krabovci apod. Třída hmyzu je zastoupena 37 řády, z nichž největší zastoupení mají brouci a motýli. Expozice je z části koncipována zoogeografií střední Evropy i celého světa a taxonomickou částí, jenž zachycuje vývojové kmeny členovců a hmyzu. Kromě preparátů jsou zde ukázky hmyzích staveb - hnízda vos a sršní a v rámci entomologického výzkumu sběrací a preparační pomůcky.
Z nejatraktivnějších brouků jsou k vidění největší zástupci světa - jihoamerický tesařík Titanus giganteus a nosorožík Dynastes hercules, největší zlatohlávci rovníkové Afriky rodu Goliathus, legendární čínští střevlíci rodu Coptolabrus či vietnamští roháči rodu Odontolabis.
Z motýlů jsou uměleckými skvosty přírody otakárci rodu Ornithoptera i největší zástupci martináčů světa z rodu Attacus. Kryptickým zbarvením rubu, v kontrastu s živě modrým zbarvením lícní části křídel jsou vybavené známé babočky rodu Morpho, zastoupené v expozici hned deseti druhy. Každému vlastní dojmy vytvoří pohled na největší žahadlový hmyz světa - vosu hrabalku Pepsis heros či obrovské strašilky.
Expozice je doplněna také o živé exponáty z řad bezobratlých od býložravých strašilek, přes několik druhů sklípkanů, skleníkové koníky, šváby a predační ploštice zákeřnice.
Pavoukárium
Kompozice a realizace L. Blažej, jako součást expozice Světa hmyzu a pavoukovců bylo pavoukárium představeno v r. 2018.
Pro mnohé kontroverzní téma s patologickým kontextem. Pro jedny bezobratlý živočich ve vysokém stupni vývoje vrcholového predátora. Pro jiné zhmotněná fobická představa hledící přímo do očí. Expozice je vytvořena z fyziologicky postavených preparátů sklípkanů z kategorie nej...
Největší druh představuje pár "Therafos", toxinologicky významné, barevně velmi atraktivní a zároveň s efektivním mimikry - to jsou orientální "poecilotherie", nechybí často chované druhy a rarity. Původem jsou kadavery sklípkanů ze soukromých chovů kolegů. Preparační cyklus trval 3 měsíce a instalace je provedena v imitaci přirozeného prostředí s důrazem na kontrast a mimikry pavouků (ošetřeno prostředím skla, přírodních materiálů a bodového světla denního charakteru).
Svět moří a oceánů
Expozice byla otevřena 12.3.2008 v přízemí hlavní budovy VMG.
Podmořský svět, často mnohem pestřejší a barevnější, než je naše suchozemská příroda je představen na schránkách podmořských měkkýšů, korálů a desetinožců. V expozici je zastoupeno cca 600 druhů mořských živočichů rozmístěných podle systému v šesti prosklených a jedné speciální vitríně, znázorňující život mořského útesu. Největším exponátem je zéva obrovská (Tridacna gigas), jejíž obě ulity byly v minulosti využívány jako nádoby na svěcenou vodu v kostele v Litoměřicích.
Raritami jsou přežívající fosilie - američtí ostrorepy Limulus polyphemus a z hlavonožců loděnky Nautilus pompilius či nepředstavitelné morfotypy krabů a raků. Poukázáno je na hospodářské využití měkkýšů jako platidel, hudebních nástrojů, ozdobných spon či knoflíků z perleti.
Materiálním základem expozice jsou sbírky Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě složené z několika kolekcí – ze sbírky měkkýšů z pozůstalosti českolipského továrníka H. Wedricha, sbírka měkkýšů získaná převodem z regionálního muzea v Litoměřicích a sběry pracovníků českých muzeí sdružených spolkem Zoogeos Bohemia z expedic do Turecka, Středomoří, Maroka či na Malé Antily. Expozice je dále doplňována z nákupů na burzách či od soukromých sběratelů.
Zvířata z celého světa
Exponáty vystavené v této expozici pocházejí z několika různých sbírek. Základem se stala sbírka Heinricha Wedricha z České Lípy. Tvoří ji exponáty, které tento sběratel získával koupí na svých obchodních cestách v druhé polovině minulého století. Orientoval se především na exoty ze všech zoogeografických oblastí. V roce 1904 odkázal H. Wedrich svou sbírku i s budovou muzea v Havlíčkově ulici městu.
V roce 1934 byla do muzea převezena z Chomutova sbírka loveckých trofejí spolku Hubert. Jednalo se o trofeje zvěře, denních i nočních dravců a řady druhů kachen.
V roce 1937 byla sbírka muzea doplněna další sbírkou, která pocházela z Karlových Varů. vytvořil ji V. Koch svými sběry ze severního Ruska a Sibiře a doplnil částí proslulé sbírky Feldeggovy.
Soubor všech zmíněných sbírek měl více než 3000 kusů. Část exponátů získalo muzeum ze školních sbírek, například z českolipského gymnázia, a jiných muzejí.
Další přírůstky do sbírky exotů získává muzeum od severočeských zoologických zahrad a od soukromníků. Od roku 1992 je sbírka doplňována i sběry dovezenými z přírodovědných expedic, které pořádá muzeum společně se společností ZOOGEOS.
Naším hlavním cílem je především uchování cenného historického souboru exotických exponátů a jeho další zpracování včetně doplnování o nové přírůstky. Expozice má sloužit široké veřejnosti i vědeckému zájmu odborníků.
Geologie a mineralogie
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě se může právem pyšnit nádhernými sbírkami. Pracoviště geologie a paleontologie spravuje rozsáhlý sbírkový fond minerálů, hornin, kaustobiolitů, nábrusů, výbrusů, fosílií a ostatního materiálu spojeného s geologií, hornictvím, apod.
Sesbírané exponáty pocházejí většinou z pozůstalostí soukromých sběratelů, z vlastních sběrů odborných pracovníků a v neposlední řadě i z nákupů na mineralogických burzách.
Hlavní mineralogický soubor získaný okolo roku 1987 čítá několik tisíců kusů vzorků mnohdy výstavní kvality i z již zaniklých sběratelských lokalit. Právě tyto sbírky přivedly odborné pracovníky na myšlenku vytvořit stálou expozici, která by mohla návštěvníkovi přiblížit krásy neživé přírody.
Mineralogie a paleontologie světa
V přízemí hlavní budovy bývalého augustiniánského kláštera vznikla stála expozice s názvem Mineralogie a paleontologie světa. Autory a zároveň i realizátory výstavy byli Tomáš Malý a Ing. Zdeněk Vitáček. Minerály jsou vystaveny dle obecně užívaného systému a u každého exponátu je uvedeno místo jejich nálezu. Vitríny jsou zároveň barevně odlišeny a každou stylově dotváří malované pozadí od MgA. Pavla Vašíčka.
Návštěvníci zde mají možnost shlédnout ukázky minerálů jak z České republiky tak ze světových lokalit. Mezi nimi je např. zlato ze Zlatých Hor, stříbro z Příbrami, měď z Maďarska, acháty z Brazílie, ametyst z Bánské Štiavnice, hematit z Itálie, apatit z Ukrajiny a nebo třeba i torbernit z Konga i vzácné minerály z Afriky. V posledních vitrínách si lze prohlédnou běžné horniny, které se vyskytují na území České republiky a paleontologické nálezy převážně z České republiky ale i Německa.
Zajímavostí, které i tato expozice nabízí, je možnost pozorování minerálů světélkujících v UV záření. Světélkování je vlastnost, která není v běžných podmínkách viditelná, ale je k ní zapotřebí záření o určité vlnové frekvenci. Tuto schopnost mají pouze některé minerály. Naše muzeum ukazuje projevy luminiscence zejména na fosfátech skupiny uranylu, kde se projevuje výrazná žlutozelená fluorescence.
Regionální expozice
V prvním patře je k vidění geologická expozice zaměřená na region a jeho blízké okolí. Návštěvník zde může shlédnout minerály od Ještědu po Děčínsko. Ve vitríně se nacházejí krásné ukázky natrolitu z Puchavce, chabasitu z Pihelu, kalcitu ze Světlé pod Ještědem, jaspisu z Proseče pod Ještědem nebo barytu z Červeného vrchu u Děčína. Na výstavních soklech jsou umístěny vzorky skoro všech hornin, které může běžný člověk v regionu nalézt. Prosklená vitrína v blízkosti okna nabízí pohled do geologické minulosti v podobě fosílií křídového moře. Nacházejí se zde jak zástupci ze zkamenělé fauny
tak i ze zkamenělé flóry.
Kompletní situaci daného regionu dokládají i exponáty typických čedičových sloupků a železivců, které jsou rozesety v okolí Stráže pod Ralskem nebo i Máchova jezera. Dále zde jsou k vidění souvky, které jsem v druhé době ledové, tzv. Elsterské, přinesl pevninský ledovec ze severní Evropy. Vše je doplněno texty z oblasti regionální geologie, částečně paleontologie
a v neposlední řadě i těžby uranu.
Poklady z depozitáře
Minerály z Českolipska
Minerály přitahují pozornost díky své druhové pestrosti a vzhledu. Tvar, barva, lesk, tvorba obřích krystalů, anebo mikroskopický svět nerostů, vše má své opodstatnění a každému se líbí něco jiného. Někdo sbírá zlato, stříbro, diamanty, jiný třeba acháty, které dál upravuje, brousí a přidává jim na hodnotě. Jelikož je na světě více než 5 700 druhů, má každý na výběr co se mu líbí, nebo které kameny ho fascinují.
Naše muzeum skrývá rozsáhlou sbírku nerostů. Sběry pochází téměř z celé České republiky, některé vzorky i ze známých světových lokalit a pak tu máme i několik zajímavých a mnohdy i nenápadných minerálů z Českolipska.
Některé z těchto minerálů bychom vám rádi představili. Každý měsíc si můžete přijít k nám do muzea prohlédnout pokaždé jiný druh nerostu a zároveň si o něm můžete něco přečíst i na našich webových stránkách. Kdo zavítá do naší expozice, může pomocí i QR kódu načíst odkaz, kde se dozví o tom, jak vybraný minerál vznikl, čím se vyznačuje, kde se v rámci Českolipska vyskytuje a jaké jsou perspektivy současného sběru.
Výčet minerálů, které se dají na Českolipsku najít, není rozhodně u konce, ale většina dalších je převážně mikroskopických, málo kdy tvoří vetší vyrostlice či krystalické agregáty, např. phillipsit nebo apofylit. Přesto, aby nedošlo k přerušení našeho cyklu, rozhodli jsme se vám zprostředkovat v rámci expozice další sérii zajímavých a atraktivních vzorků z Ještědského hřbetu.
Minerály z Ještědského hřbetu
Minerály Ještědského hřbetu jsou vázány zejména na metamorfity nebo vulkanity Ještědského krystalinika. Nejčastějšími horninami, ve kterých se dá něco najít, jsou krystalické vápence, fylity a fylitické břidlice, metadiabasy a melafyry.
Většina mineralogických lokalit je spojena s historickou těžbou nerostných surovin, která tu probíhala již od 15. století. Velká část zajímavých minerálů se našla zejména při hornickém dobývání na známých ložiscích např. Panenské Hůrky, Andělské Hory, Kryštofova Údolí nebo Křižan. Z minerálů, které zde byly objeveny, můžeme jmenovat několik hlavních např. galenit, sfalerit, pyrit, chalkopyrit, baryt, fluorit, křemen a několik sekundárních jako je např. malachit, azurit, sádrovec, ad.
Další minerály byly nalezeny ve starých vápencových lomech nebo na melafyrových výchozech. Zejména permokarbon Ještědského hřbetu sahající od Kamenného až po Hodkovice nad Mohelkou patří mezi slavnější a poskytl spousty nádherných ukázek ametystových geod, záhněd, křišťálů, ale i spousty achátů a jaspisů. Většina tohoto materiálu skončila v soukromých sbírkách, občas se ještě nějaký ten kousek ukáže na mineralogických burzách.
Ještědský hřbet vydává své poklady i v současnosti, a ačkoliv již většinou nedosahují takových kvalit, přesto umí potěšit nejednoho sběratele. Proto i několik ukázek, které vám představíme v geologické expozici, bude pocházet z geologických průzkumů dokumentující současné možnosti sběru.
Knihařská dílna
Knihařská dílna, umístěná v ambitu muzea, je vybavena stroji z dílny českolipského knihvazače Miloše Vítka. Knihařskému řemeslu se vyučil v roce 1928 v Hradci králové v knihařství J. Svatýrek.
Během 2. světové války pracoval v Novém Boru u tiskaře Gustava Alberta, po válce byl zaměstnán v Komunálních službách města Česká Lípa. Pamětníci si dodnes pamatují na jeho knihařskou dílnu v Mariánské ulici nad náměstím. Miloš Vítek zemřel v roce 1982. Vybavení jeho knihařské dílny muzeum koupilo v roce 2001. Plně funkční mechanické stroje (kovový a dřevěný lis, stroj na ořez knižního bloku, jednonožový řezací stroj, oklepávačku a knihařské vazadlo) jsou využívány k výrobě knih. Pracovníci muzea zde ručně šijí ročníky časopisů a novin, které odebírají v muzejní knihovně. Při práci je zde můžete vidět v letních měsících.
"Na chalupě u Vladimíra Menšíka"
V srpnu roku 2005 se na nás obrátila paní Olga Menšíková, manželka oblíbeného českého herce Vladimíra Menšíka,
s nabídkou k návštěvě jejich letního rodinného sídla – chalupy v Dolní Polici u Žandova. Zde manželé Menšíkovi s dětmi trávili chvíle zaslouženého odpočinku, a zde je také často navštěvovali přátelé z uměleckého světa. Pozvání jsme rádi přijali.
Na místě nás pak paní Menšíková informovala o svém záměru poskytnout našemu muzeu část vybavení chalupy za účelem vybudování malé vzpomínkové expozice na Vladimíra Menšíka v prostorách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Nápad se nám velmi zalíbil, dokonce se našly i vhodné prostory v přízemí budovy. Tuto část expozice důvěrně nazýváme „Menšíkovou světničkou“. Návštěvníci zde mohou usednout na lavici ke stolu, a kromě vystaveného nábytku, obrazů, nádobí a dalšího vybavení, sledovat i malé rodinné video pořízené právě na chalupě v Dolní Polici. Expozice je sestavena z původního nábytku a předmětů z chalupy rodiny Menšíkových č. p. 6 v Dolní Polici.
Kovářská expozice
V této expozici si může návštěvník prohlédnout soubor vybraných exponátů z dílen zejména městských kovářů
od 15. do 19. století. Expozice obsahuje předměty osobní potřeby (zámky, klíče), předměty úřední (pokladnice, kované truhlice) a předměty dekorativní (ozdobné mříže, štíty, dveřní zámky). Za pozornost stojí kovaný věžní hodinový stroj a soubor kovářského náčíní a vybavení, které si kováři často vyráběli sami.
Těžba uranu na Českolipsku
Těžba uranu hrála důležitou roli na území našeho státu, ale současně i v našem kraji. Od konce 60. let 20. století, kdy do místního regionu přicházeli první prospektoři, uběhla dlouhá řada let. Ta je spojena spíše s bolestným zásahem do krajiny, ale také do lidských osudů. Ačkoliv je na většině míst vnímán spíše ekonomický přínos těžby nerostných surovin, zde by se na ni raději zapomnělo a to i přesto, že přinesla také určitý socio-kulturní rozvoj regionu. Příčinou je pravděpodobně způsob, jakým zde byl uran získáván, tedy onu kontroverzní chemickou těžbu pomocí vrtů, do kterých byla vtláčena kyselina sírová.
Přesto ani po šedesáti letech nelze zapomenout a je třeba věnovat tomuto tématu pozornost. Proto jsme se rozhodli vytvořit novou stálou expozici Těžba uranu na Českolipsku. V našem případě se zaměřujeme na hornický způsob dobývání, který souvisel mnohdy i s unikátní výstavbou důlních areálů a rozsáhlou spletí vydobytých podzemních prostor. Uran se v české křídové pánvi nachází ve specifických hydrogeologických podmínkách a tomu bylo nutné přizpůsobit i těžbu. Došlo tak k specifickým úpravám technického vybavení, dobývacích metod, vzniku hydrologických bariér, apod.
Jelikož jsou tyto skutečnosti již dávno minulostí, nabízíme vám možnost navštívit naši unikátní expozici
a seznámit se tak částečně s historií hornictví bývalých uranových dolů Hamr. Od ideového záměru
a získání prvních exponátů již uběhlo neuvěřitelných deset let. Ano, první exponát důlního vozu byl získán v roce 2012 a další v roce 2015 a 2017. Postupně jsme tak shromáždili poměrně rozsáhlý soubor exponátů a vlastními silami vytvořili expozici imitující podzemní uranový důl.
Ocitnete se v kulisách s autentickým důlním vybavením, např. výdřevou, hajcmany a kolejištěm doplněné o exponáty od technického vybavení, až po věci denní i osobní potřeby. V expozici dominuje důlní kolejová mechanizace a různé ruční nářadí. Některé prvky jsou zprovozněny a návštěvník si je může sám vyzkoušet, např. důlní rázový zvon. Máme zde i reliéfní mapu, kde jsou vyznačeny všechny původní důlní areály, zároveň doplněné o fotografie těžních věží vylaserovaných ve skle. Pozornému návštěvníkovi jistě neuniknou světelné a zvukové efekty. Celou expozici dotváří doprovodné panely, ve kterých se dočtete základní informace, které vypráví příběh od objevu uranu, přes původní význam Stáže pod Ralskem
a Hamru na Jezeře, o prospekci a těžbě, o technickém vybavení a mechanizaci až po zpracování uranu
a geologických podmínkách. Celou expozici provází dobové snímky horníků a způsobů dobývání uranu.
Těšíme se na Vaši návštěvu!
