Hrad pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo.
Rovněž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu hradu renesance a konečně styl anglické novogotiky. V 19. století byla tato část posledními majiteli – rodem Buquoyů přeměněna v romantické muzeum přístupné veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. V Rožmberské síni je portrét Bílé paní Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje.
Rožmberk byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem bohatého horního Podunají. S původním německým názvem Rosenberg je poprvé zmiňován v roce 1250 za vlády krále Václava I. Za života pravděpodobného zakladatele hradu Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství. Hrad byl přes svou výhodnou strategickou polohu několikrát dobyt. V roce 1551 byla rodová panství postoupena šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka. Do této doby spadají počátky intenzívní stavební činnosti na Rožmberku. Toto období také náleží k nejslavnějším v rožmberských dějinách. Po jeho smrti se v roce 1592 ujímá panství Petr Vok, za jehož vlády byly na hradě upravovány pod vlivem italské renesance některé interiéry. V roce 1601 postoupil Petr Vok rožmberské panství Janu Zrinskému, který zde žil až do své smrti v roce 1612. Nový majitel nechal provést velkorysé úpravy interiérů v duchu manýrismu. Z gotického hradu se stalo pohodlné renesanční sídlo. Pohnuté události na počátku 30.leté války způsobily, že se hrad Rožmberk v roce 1620 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V držení šlechtického rodu Buquoyů byl hrad až do roku 1945. Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814 - 1883) byl vášnivým sběratelem uměleckých a historických předmětů. V duchu romantického cítění 19. století realizoval velkolepý plán a přebudoval Rožmberk na rodové muzeum. Rozsáhlé stavební úpravy byly provedeny ve stylu romantizující gotiky a vzhled hradu se radikálně změnil. Hrad, který tak dostal svou konečnou podobu, byl zpřístupněn veřejnosti.
Prohlídkové okruhy:
Hlavní okruh (základní okruh)
Prohlídka reprezentačních místností někdejšího muzea rodu Buquoyů prochází celým prvním patrem hradu.
Prohlídková trasa zavede návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voků, ale představí hlavně slavný rod Buquoyů, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války. Cenné sbírky soustředěné do hradních interiérů daly už v polovině 19. století vzniknout rodovému muzeu připomínajícímu slávu rodu, jehož původním domovem byla Francie.
Současná podoba hradu je výsledkem přestavby v duchu romantické gotiky, čemuž odpovídá i úprava interiérů. Typickou pro uvedené období je vstupní hala s bohatě zdobeným dřevěným schodištěm, Křižácká galerie, kde jsou umístěny portréty vůdců křížových výprav, zbrojnice, jež soustřeďuje sbírku zbraní, zbrojí etc. z různých historických období. Starší vývojová etapa hradu je reprezentována malířskou výzdobou tzv. Rytířského sálu, která pochází z počátku 17. století. Hradní sbírka obrazů upoutá nejen jmény slavných autorů – K. Škréta, J. Kupecký, N. Grund a další –, ale i portréty významných osobností včetně Perchty z Rožmberka – Bílé paní.
Soukromé pokoje
Expozice ve 2. patře hradu poskytuje pohled do soukromí šlechtického rodu Buquoyů kolem poloviny 19. století.
Pokoje ve 2. patře hradu nechal pro potřeby bydlení své nejbližší rodiny upravit Jiří Jan Jindřich Buquoy v době, kdy na hradě Rožmberku budoval rodové muzeum. Místnosti prošly v letech 2008 a 2009 nákladnou rekonstrukcí a nyní je možné si prohlédnout jídelnu, salon, hernu a pracovnu, součástí prohlídky je Anglická věž. Prohlídková trasa je přístupná také v zimních měsících.
Muzeum hrdelního soudnictví - Historie hrdelního soudnictví a útrpného práva
Katovna se nachází ve sklepení hradu, kde jsou návštěvníci usazeni, aby si mohli vyslechnout výklad o historii hrdelního soudnictví a útrpného práva v českých i okolních zemích. Seznámi se s prací kata, který vykonával nejen hrdelní rozsudky, ale také pomocí tortury vymáhal z obviněných doznání. Odvážní zájemci si mohou dobové mučicí nástroje osahat a některé z nich vyzkoušet na vlastní kůži.
Věž Jakobínka
Věž Jakobínka je dnes už jediným pozůstatkem zaniklého Horního rožmberského hradu.
Výstup na věž po bezmála 170 schodech je odměněn nádherným výhledem na celý areál rožmberského dvojhradí a okolní krajinu. V letech 2013 - 2019 probíhala rozsáhlá rekonstrukce za použití historických stavebních a řemeslných postupů. V interiéru jsou umístěny informace o historii věže, ale také model věže včetně lešení a jeřábu, který připomíná tento unikátní stavební experiment.
