Historie:
Hrad Nové Hrady byl postaven na ostrohu obtékaném říčkou Stropnicí a Novohradským potokem zřejmě v první polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1279, kdy se hrad stal majetkem Vítkovce Ojíře. Roku 1358 panství kupují bratři Jan, Petr, Jošt a Oldřich z Rožmberka. Z nich zde pobýval delší dobu pouze Oldřich. Další Rožmberkové hrad většinou obývali pouze dočasně.
Hrad pak sloužil jako centrum Novohradského panství, jenž patřilo mezi největší rožmberské majetky, a také jako důležitý vojenský opěrný bod. V průběhu husitských válek byl hrad vypálen táborským hejtmanem Janem, řečeným Bzdinka. V roce 1573 se při bouři vzňal od blesku střelný prach uskladněný v mohutné válcové věži stojící ve východní části nádvoří, následný výbuch věž rozmetal a poškodil i okolní budovy. Zkázu dokonalo v roce 1590 poměrně silné zemětřesení. Hrad byl těžce poškozen a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Zlikvidovány byly nakonec pouze ruiny mohutného bergfritu a zřejmě také těsně přiléhající palác. Zbytek hradního areálu byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalla.
Smrtí posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství na základě dědické smlouvy do majetku pánů ze Švamberka. Petr ze Švamberka se aktivně účastnil stavovského povstání (1618-1620) na straně stavů, a proto byl hrad obléhán císařskými generály: v březnu 1619 nejprve generálem Dampierrem, poté v červnu 1619 generálem Buquoyem, který také hrad dobyl. Listinou z 6. února 1620 získal Karel Bonaventura Buquoy od císaře za své zásluhy a jako umoření dluhů panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice. Krátce na to byl při následném tažení do Uher Karel Bonaventura zastřelen při obléhání Nových Zámků. Jeho manželka Marie Magdalena z Biglia, žijící v Belgii, nejdříve dosadila na novohradské panství správce, bratry Gerhadta a Filipa van Stratten. Poté, co se přesvědčila o jejich nespolehlivosti, přesídlila v roce 1623 natrvalo do Čech.
Na novohradském náměstí na místě panských domů nechala vybudovat pohodlnou rezidenci, do které přestěhovala své sídlo roku 1635. Zde Buquoyové sídlili až do počátku 19. století, kdy byl postaven nový empírový zámek na severní straně města. Novohradský hrad tak definitivně ztratil svoji rezidenční úlohu a byl v tomto období využíván pro bydlení panských úředníků, jako lesní správa a k dalším hospodářským účelům.
Koncem 18. století byla přistavěna horní část severovýchodní věže, kde byl uložen rodinný archiv Buquoyů a knihovna. Na konci druhé světové války na hradě zřídila velitelství rudá armáda a část archiválií byla zničena. Na základě důkazů o kolaboraci posledního majitele Karla Jiřího bylo Buquoyům panství zkonfiskováno a předáno do péče státu. V padesátých letech dvacátého století byla v části hradu zřízena expozice převážně hyalitového skla, zbytek sloužil nadále jako byty a později část také jako lidová škola umění a kulturní středisko. V osmdesátých letech prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2000 byla vybudována nová expozice a v roce 2002 hrad přešel do správy Státního památkového ústavu, dnes NPÚ, který ho spravuje doposud.
Prohlídkové okruhy:
Hrad (základní okruh I.)
Expozice připomíná historii rodu Buquoyů od příchodu zakladatele rodové větve v Čechách Karla Bonaventury Buquoye až po výstavbu nového zámku na předměstí Nových Hradů a založení přírodně krajinářského parku v Tereziině údolí. Většina místností byla rekonstruována na základě kvašů se zobrazením interiérů nového zámku z poloviny 19. století. Nejrozsáhlejší portrétní galerie Buquoyského rodu v Čechách, soubor kvašů z poloviny devatenáctého století od B. Strobela zachycující interiéry novohradského zámku a dalších buquoyských staveb a dále pak poměrně rozsáhlá kolekce kvašů od J. Schulze z poloviny devatenáctého století - Nové Hrady a okolí, včetně pohledů na hrad, Tereziino údolí, Žofínský zámeček a další. Autentické prostory rodové síně slávy tzv. „Buquoyského archivu“ lze stále shlédnout v 1. poschodí věže nad vstupní branou. V horním patře věže je dále původní rodová knihovna čítající více jak 15 000 svazků a expozice buquoyského sklářství budovaná ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích, jak s exponáty z čirého skla zdobeného řezbou či brusem, tak s ukázkami unikátního černého či červeného neprůsvitného hyalitu, nebo barevného agatinu a lithyalinu.
Za časů pana správce (základní okruh II.)
Pohled do bytu panského úředníka, časově situovaného do počátku dvacátého století. Sedm místností bytu instalovaných v autentických prostorách paláce, jenž byl v 19. století adaptován na byty pro panské zaměstnance.
Expozice je vybavena exponáty z devatenáctého a počátku dvacátého století. Za zmínku stojí ucelený soubor nábytku z pozůstalosti novohradského lékárníka z počátku dvacátého století, sbírka většinou impresionistických krajin z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na konci prohlídkové trasy jedinečná možnost výhledu na nádvoří hradu a město z dřevěných pavlačí.
Příkop (III. prohlídkový okruh bez průvodce)
Předpokládá se, že příkop existoval již v samém počátku existence hradu a to v druhé polovině třináctého století. Upravován byl ve druhé polovině čtrnáctého století a zvětšen ve druhé polovině patnáctého století. Dnešní hloubka je pod severovýchodním mostem 14,5 metrů, pod jižním mostem 10,5 metrů, šířka příkopu je 23 metrů.Existenci příkopu přímo dokládají výdaje na stavební údržbu zaznamenané v purkrabských registrech purkrabího Jana Zúbka z let 1390-91. V jediném dochovaném účetním období od sv. Havla (16.října) do svatého Jiří (23. dubna) purkrabí zaznamenal náklady na sběr uvolněných kamenů z hradního příkopu „Rovněž vydáno v úterý po sv. Havlu dvěma služebným, kteří po tři dny sbírali kámen v příkopu okolo hradu … 4 groše a 2 denáry“ plus výdaje za opravu padacích mostů „Rovněž témuž Petrovi, který opravil všechna kovaná držadla, velký i padací most, plechy a úchyty …6 grošů“ .
Do dnešních úctyhodných rozměrů byl zvětšen nejpozději při pozdně gotické přestavbě areálu v druhé polovině 15. století v souvislosti se stavbou bašt.
Byť v 17. století ztrácí opevnění hradu včetně příkopu vojenský význam, byl přesto příkop průběžně udržován a utilitárně využíván. Například rytiny z 19. století zachycují jeleny a daňky chované v příkopu. Poslední jelen byl dle ústních informací chován v příkopu ještě v sedmdesátých letech 20.století.
V hradních příkopech běžně končil různý odpad. Dělo se tak i na Nových Hradech – předpokládá se, že v některých místech je příkop zanesen tímto „odpadem“ až do výše 2 metrů. Přestože dřívější odpad je dnes cenným pramenem poznání pro archeology, nebyl příkop odtěžen na původní úroveň a zatím se s tím ani nepočítá.
Celým hradem (výběrový okruh IV.)
Prohlídka I., II. a III. prohlídkové trasy za zvýhodněné vstupné.
Prohlídka I. a II. okruhu s průvodcem a prohlídka příkopu bez průvodce. Při zakoupení vstupenky výběrového okruhu Celým hradem si prohlédnete I., II. a III. okruh za zvýhodněné vstupné. Prohlídky se konají v časech vypsaných u jednotlivých prohlídkových okruhů a na místě je nutné zkombinovat dle vašich požadavků a aktuálních možností hradu.
Věž s vyhlídkou (mimořádný okruh, prohlídky při výjimečných příležitostech)
Při výjimečných příležitostech budete moci vystoupat do podkroví věže s vyhlídkou na město Nové Hrady, východní část Novohradských hor a do lesů Třeboňské pánve směrem k Borovanům.
Prohlídka je možná pouze s průvodcem. Věž hradu je druhou nejvyšší v Nových Hradech hned po věži kostela Sv. Petra a Pavla. Ta je ale veřejnosti nepřístupná. Do současné výšky byla věž postavena ve druhé polovině 18. století, zprávy o stavební činnosti na hradě v této době máme až z let 1792-98, ale dřevo na nejstarší části krovu bylo pokáceno podle dendrochronologického průzkumu již v zimě let 1749/50 a 1752/53. Na věž vede z nádvoří 82 schodů, nejvyšší bod krovu je bez 2 centimetrů 20 metrů nad úrovní nádvoří, dno příkopu je pod předním mostem necelých 14,5 metrů pod úrovní nádvoří. Prohlídka věže je možná pro fyzicky zdatné návštěvníky, kteří jsou starší čtyř let.
Vánoce u pana správce
Adventní nahlédnutí do vánoční atmosféry počátku 20. století v domácnosti správce panství, jak trávili Vánoce naši předci na hradě, v zámku i chalupě. Prohlídky na druhé prohlídkové trase Za časů pana správce o adventních víkendech 2-3., 9-10., 16-17. 12. v čase 10.00, 11.00, 13.00, 14.00 a 15.00 hodin. Skupiny návštěvníků i jindy po předchozí domluvě.
Zimní prohlídková trasa (mimořádný okruh II.)
Kombinace druhé a části první prohlídkové trasy.
Prohlídka zahrnuje trasu Byt panského úředníka, ukázku bydlení měšťanských rodin na přelomu 19. a 20. století a část první prohlídkové trasy ve věži nad vstupní bránou, kde se nachází knihovna a buquoyský rodinný archiv. V zimních měsících se prohlídky konají zpravidla každou středu a pátek ve 13.00 hodin.
