Sklářské muzeum Kamenický Šenov - vývoj broušeného skla

Historie a současnost

Původně městské muzeum vzniklo v roce 1923 oficiálním založením muzejního spolku. Jeho členové shromažďovali výrobky a dokumenty k dějinám zdejšího sklářského průmyslu. Pořádali také tematické výstavy, nejprve v místní sklářské škole, od roku 1927 již ve vlastní budově bývalé radnice čp.5 na náměstí. Na aktivní činnosti muzejního spolku se podílely významné osobnosti, k nimž patřili především kamenickošenovský výrobce svítidel Franz Friedrich Palme a jeho synovec Harry.

V roce 1949 byl dán souhlas ke zřízení odborného sklářského muzea. Expozice byla instalována v budově bývalé rafinerie Conrath & Liebsch proti sklářské škole. V roce 1966 došlo k přiřazení muzea jako pobočky k Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, od něhož se odloučilo v roce 1991. Zřizovatelem se stalo Město Kamenický Šenov. Roku 1968 byly sbírky sklářského muzea zpřístupněny v rekonstruované budově čp. 69, kde sídlí dodnes.

Expozice:

Stálá expozice muzea zahrnuje vývoj rytého a broušeného skla od 17. století do současnosti. Tematická linie „Odkud pocházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?“ provádí návštěvníky staletími po stopách rytiny, královny zušlechťovacích technik. Skleněné předměty vypráví příběhy z dávného i nedalekého času – o životě našich předků, jejich práci, bojích i láskách.

Část expozice právem patří zdejší sklářské škole, nejstarší škole svého druhu ve světě, jejíž vznik byl v roce 1856 vyvolán potřebou zdejších řemeslníků zdokonalovat se v kresbě a v tvorbě návrhů dekorů i tvarů. Existenci si škola musela v minulosti vícekrát obhajovat, a historie ukázala, že na ni má své právo.

Velký význam pro tento region měla také firma J. & L. Lobmeyra synovec Stefan Rath, pobočka slavné vídeňské firmy Lobmeyr, jejíž dokonalé provedení rytých a broušených prací jsou dodnes srovnáním pro kvalitu výrobků. Ve spolupráci významných návrhářů s vynikajícími řemeslníky vznikala unikátní díla, která získala mnohá ocenění. Najdete zde i tak známá jména, jakými byli např. sochař Jaroslav Horejc či architekt Adolf Loos.

Na bohatou řemeslnou a uměleckou tradici navázala v současnosti mezinárodní sympozia rytého skla. Od roku 1996 se do Kamenického Šenova pravidelně každé tři roky sjíždějí rytci a výtvarníci z mnoha koutů světa, jejichž láskou i živobytím se stalo ryté sklo. Průřez z děl z předchozích ročníků sympozií vypovídá o různorodém pojetí rytiny a často i o původu a charakteru jejich tvůrců.

Mimořádných exponátů se v této přehlídce vývoje rytého a broušeného skla objevuje mnoho. Náleží k nim práce harrachovského rodáka Dominika Bimana, vynikajících mistrovických řezáčů, Karla Pfohla, rytců z rodiny Pietsch, Adolfa Beckerta a dalších.

Ke stálé expozici patří kolekce historizujících křišťálových ověskových lustrů a vrstvených svítidel, jejichž tradice výroby sahá v této oblasti do roku 1724. Zvláštním a vyjímečným exponátem je vystavená skleněná židle vyrobená kamenickošenovskou firmou Eliase Palmeho v posledním desetiletí 19. století pro palác maharadži v Hajdarábádu v Indii.