Punkevní jeskyně leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy, součástí nejrozlehlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR - Amatérské jeskyně (délka 33 km); do Punkevních jeskyní ústí také 187,5 m hluboká, světově proslulá propast Macocha;
sestávají ze suché a vodní části; suchá patra byla postupně objevována v letech 1909-1914, vodní část a k nim přilehlé suché prostory byly odkrývány v letech 1920-1933; v některých partiích pokračují objevy dodnes;
celková délka všech známých chodeb dosahuje 4 km s výškovým rozpětím (denivelací) přes 187 m;
suchá část jeskyní byla zpřístupněna veřejnosti již v roce 1909, v dnešním rozsahu je systém přístupný od roku 1933;
vodní plavba na člunech je provozována od roku 1920;
dnešní délka zpřístupněné trasy činí 1250 m a doba prohlídky je 1 hodina;
teplota vzduchu 7-8 °C, relativní vlhkost cca 99 %
V Moravském krasu je evidováno přes 1100 jeskyní a propastí. Vznikaly postupnou erozní a korozní činností srážkových vod a jejich podzemních toků v tektonicky porušených a relativně rozpustných vrstvách vápenců. Punkevní jeskyně tvoří vývěrovou a paleovývěrovou část hydrografického systému říčky Punkvy. Její zdrojnice se propadají v ponorových oblastech u Holštejna a Sloupu, a protékají nejdelší jeskynní soustavou v České republice - Amatérskou jeskyní -, kde se slévají. Punkva pak vyvěrá na dně propasti Macochy a aktivní větví Punkevních jeskyní protéká až do 120 metrů hlubokého krasového kaňonu, Pustého žlebu. Ostatní části jeskyní jsou za normálních vodních stavů suché.
Punkevní jeskyně patří k vývojově mladším jeskyním. V předcházejících fázích odtékala podzemní Punkva paleovývěry do Suchho žlebu (dnešní Kateřinská jeskyně), předtím snad dokonce až do Jedovnické kotliny.
Punkevní jeskyně vznikaly v několika patrech, takže na křížení geologických poruch docházelo snadno k řícení stropů a propadům. Tak vznikla i mohutná propast Macocha nebo vysoký Reichenbachův dóm. Charakteristické jsou také až 80 metrů vysoké komíny, vytvořené vertikálním působením vod. Tunelová chodba je zase překrásnou ukázkou mohutné, tlakově erodované trubice. Geomorfologickou zajímavostí Punkevních jeskyní jsou i podzemní žlábkové škrapy, vytvořené intenzívním skapem a stékáním vody po strmých stěnách.
Prohlídka jeskyní začíná prostorou Předního dómu, jehož vchod hlídá největší stalaktit jeskyní - Strážce. Sifonovitá chodba vede do Hlinitých síní, které sousedí se Středním dómem, u jehož stropu je nepřístupná Krystalová chodba. Za Stalagmitovou chodbou klesá dno jeskyně do Zadního dómu, odkud se návštěvníci dostanou až na dno Macochy. Mohou se tu pokochat pohledem na dno propasti a na Horní a Dolní jezírko, která napájí říčka Punkva.
Teď přichází na řadu tzv. Mokrá cesta - plavba na loďkách po podzemní Punkvě. Vodní dómy mezi dnem Macochy a Pustým žlebem jsou výsledkem činnosti mocného proudu vody, která si tudy pod tlakem hledala cestu na povrch. Stropy i stěny chodeb jsou plny dutin, vírových jam, žlábku a rýh.
Návštěvníci plují přes První, Druhé a Třetí jezero k nejkrásnější jeskyni Krasu - Pohádkovému (Masarykovu) dómu. Pohádkový dóm společně s nezapomenutelnou plavbou Vodními dómy je vrcholným zážitkem při obdivování zdejších podzemních krás. Mohutné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, záclony a kaskády se v pozadí dómu v Brčkové chodbě střídají s množstvím nejmladších tvarů, průsvitných brček, mrkvovitých ztluštěnin s výrůstky všemožných tvarů a s hvězdicemi křivých stropních vláken, heliktitů.
PROPAST MACOCHA
Monumentální součástí Punkevních jeskyní je světoznámá propast Macocha. Hloubku 138,5 metrů na hladinu Dolního jezírka doplňují fascinující půdorysné rozměry - 174x76 metrů. Postupným řícením mohutných jeskynních prostor o několika patrech vznikla zející propast typu, označovaného odborně, „light hole". Do zatím ověřené hloubky 187,5m pokračuje propast pod hladinou Dolního jezírka. Od roku 1914 je dno Macochy nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Návštěvní chodník však nyní vede bezpečnou trasou pod skalními převisy a mohutným portálem jeskynního dómu. Pozoruhodný režim mají obě jezírka - Horní, přítokové (13 metrů hluboké) i Dolní, odtokové, 49 metrů hluboké. Někdy téměř vyschnou, jindy, za extrémně vysokých povodňových stavů, kdy dochází k přívalu vod z Amatérské jeskyně, jejich hladina vystoupá až o několik metrů a dno propasti zalije jediné velké jezero. Inverzní mikroklima dna propasti, se stále nízkou teplotou a vysokou vlhkostí, vytvořilo také biotop vzácných a ohrožených druhů, na příklad přísně chráněné rostliny kruhatky Mathiolliho.
Pověst o Macoše
V nedaleké obci Vilémovice žil vdovec s malým synkem Janíčkem. Když se podruhé oženil, přivedl Janíčkovi novou matku a později i bratříčka. Zatímco Jan byl zcela zdráv, jeho bratra sužovaly nemoci. Macecha proto svého nevlastního syna nenáviděla a poslechla bábu kořenářku, která jí předpověděla, že pokud Janíček zemře, její vlastní syn se uzdraví. Vylákala proto Janíčka na okraj propasti, aby tam sbíral lesní plody a potom jej svrhla dolů. Hoch se však šťastnou náhodou zachytil za větve stromů a začal volat o pomoc. To zaslechli dřevorubci a pomocí lan jej zachránili. Zatím se macecha vrátila domů a našla svého vlastního syna mrtvého. Jeho tělíčko vzala do náruče, napůl šílená se vrátila k propasti a vrhla se do její temné hlubiny. Od těch dob se propast nazývá Macochou.
Punkevní jeskyně jsou to nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu - leží dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Svou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu navštíví ročně statisíce návštěvníků.
Neváhejte a přijďte se pokochat! Těšíme se na Vás!
