Památník Jaroslava Ježka - Modrý pokoj Praha

Zařízení interiéru Modrého pokoje na přání skladatele navrhl jeho přítel, architekt František Zelenka, který byl též autorem scénických návrhů pro Osvobozené divadlo. Pokoj zůstal vybaven tak, jak jej Ježek opustil. Pod oknem je černé křídlo Steinway s notovými materiály, na pracovním stole kalamář, brýle, těžítka, piják, dýmka a popelník, kapesní hodinky, tužka a notový papír. Je zde i zajímavá a bohatá knihovna se spisy Jiřího Wolkera, Jana Nerudy, mnoha díly české a světové beletrie, knihy o výtvarném umění, slovníky, mnoho knih o hudbně, hudebniny aj. Nechybějí ani původní kachlová kamna, pohovka, modré záclony a skřínka na gramodesky. Jsou zde partitury s osobním věnováním skladatele Igora Stravinského a Daria Milhauda.

Jaroslav Ježek měl velmi špatný zrak a po nemoci trpěl i nedoslýchavostí. Sedm let strávil v hradčanském ústavu pro slepé a slabozraké děti. Pak vystudoval pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu, a pak dostal roční soukromé stipendium do Paříže. V letech 1928 – 38 působil jako skladatel, dramaturg a dirigent Osvobozeného divadla a úzce spolupracoval s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem. Vytvořil vzor české moderní jazzové a taneční hudby, psal i vážnou hudbu, orchestrální sklady i mnohá díla klavírní a také hudbu k filmům Voskovce a Wericha. Těžce nesl odchod do nucené emigrace v USA v r. 1939, kam odejel před blížícím se nacistickým nebezpečím s oběma protagonisty Osvobozeného divadla. Opustil nejen své blízké, ale i svůj modrý pokoj, jehož kombinace světle a tmavě modré barvy i vybavení různými světelnými zdroji vyhovovalo jeho špatnému zraku. R. 1942 zemřel v New Yorku v nemocnici ve věku 36 let. Urna s jeho popelem byla převezena do Prahy a uložena do hrobu na Olšanských hřbitovech.