Muzeum T. G. M. Rakovník (dříve městské, později okresní) vzniklo v souvislosti s přípravami a sběry na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Bylo slavnostně otevřeno v budově chlapecké školy 24.7.1898 u příležitosti 100.narozenin Františka Palackého. V roce 1907 se sbírky přestěhovaly do prostor městské spořitelny a jejich správa byla svěřena Janu Rennerovi.
Ve stejném roce zemřel rakovnický občan pan Jaroslav Petrovec. Ve své závěti odkázal městu dům a další majetek k účelům městského muzea. Časem se i Petrovcova vila stala těsnou pro přibývající sbírky. Město proto zakoupilo dům poblíž chrámu sv.Bartoloměje tzv."starou poštu" (původně dům plaských cisterciáků) a započalo v roce 1933 s adaptací.
Do restaurovaného objektu se přenesla většina sbírek a v roce 1936 zde byla instalována expozice, která až na malé změny přetrvala do roku 1963. Výraznější změny v instalaci expozice nastaly v 70.letech. Muzeum spravovalo i další historické objekty na území města - Pražskou a Vysokou bránu. V roce 1984 se (v souvislosti s integrací muzeí a galerií) pobočkami tehdejšího Okresního muzea stávají muzea v Novém Strašecí, v Jesenici a Památník Joachima Barranda ve Skryjích.
V roce 1991 byla delimitací oddělena od Okresního muzea Rabasova galerie. Od počátku 90.let se postupně modernizovaly expozice. V posledních letech muzeum získalo do své správy Galerii Samson Cafeé v Rakovníku a Pamětní síň J.Fraňka v Nezabudicích (ta je v současné době z technických důvodů nepřístupná).
V roce 2001 začalo muzeum budovat pamětní síň Alice Masarykové a Českého Červeného kříže v Lánech. V prosinci následujícího roku získalo Okresní muzeum Rakovník od Nadace pro výstavbu muzea T.G.M. v Lánech darem rekonstruovaný špýchar, kde se postupně vytváří expozice věnovaná osobnosti prvního českosloveského prezidenta. V souvislosti s převzetím Muzea T. G. Masaryka v Lánech a vybudováním Pamětní síně Alice Masarykové a ČČK v Lánech došlo k 1.2.2002 také ke změně názvu Okresního muzea v Rakovníku na Muzeum T. G. M. Rakovník.
Historie objektu
Na místě současné budovy muzea v Rakovníku stával původně farní dům (děkanství) vystavěný v 16.století a zničený v době třicetileté války. V roce 1781 zde postavili cisterciáci z Plas dům, který měl sloužit členům řádu k odpočinku při jejich častých cestách do Prahy. Po zrušení řady klášterů císařem Josefem II. ztratila budova svůj účel a měnila své majitele. Jeden z názvů "ve fabrice" připomíná, že zde byla několik let textilní továrnička, v přízemí býval hostinec, poté tiskařská živnost. Později se do budovy nastěhoval poštovní úřad (odtud název "stará pošta"). Budova postupně chátrala a stala se domovem rakovnické chudiny. V roce 1928 zakoupila rakovnická spořitelna chátrající objekt pro účely muzea. Od roku 1936 do současnosti slouží budova muzejním účelům.
Expozice
Kromě stálých expozic budova nabízí dva výstavní prostory pro krátkodobé výstavy muzejního charakteru a umění a přednáškový sál Dr. Spalové v suterénu s kapacitou pro 80 lidí. V průběhu roku muzeum nabízí množství doprovodných programů pro školy, přednášek, koncertů a akcí pro veřejnost. Administrativní budova, kde sídlí vedení, odborná oddělení a knihovna, se nachází v jiných objektech (Vysoká 95 - kanceláře, Bořivojova 627 - knihovna), avšak na dosah budovy s expozicemi.
GEOLOGIE A HORNICTVÍ
V suterénu muzea je umístěna expozice geologie a hornictví. Rakovnický okres se skládá ze dvou hlavních geologických celků. Ty se nazývají rakovnická permokarbonská pánev a břidličnatá proterozoická (starohorní) oblast. Na území okresu zasahují okrajově ještě dva další geologické celky – oblast Džbánu na severu a oblast čistecko - jesenického masívu na západě. Každá oblast je v expozici zastoupena nejvýznamnějšími horninami a nerosty. Na konci chodby je ukázka štoly i s horníkem. Hornictví dále představují nákresy a fotografie z dolů na Rakovnicku.
RYBÁŘSTVÍ
Spolu s expozicí geologie a hornictví je umístěna v suterénu i expozice rybářství. Ještě před vstupem do suterénu se můžete na panelu „Najdete nás u vody“ seznámit se zvířaty, která můžete potkat v okolí vod na Rakovnicku. Hlavním lákadlem je sedm akvárií s celkem asi 2000 litry vody. Druhy ryb, které v nich můžete vidět, žijí většinou v potocích, rybnících i v řece Berounce na Rakovnicku. Mezi nejzajímavější patří určitě naše největší ryba sumec velký, který v přírodě dorůstá velikosti přes 3m a váhy přes 200kg. Expozice je doplněna předměty, které rybáři užívali k výlovům a třídění ryb – zátahová síť, podběrák, třídička ryb a další.
RAKO 1883 - 2003
Expozice v přízemí mapující historii rakovnického podniku se slavnou značkou keramiky RAKO nabízí bohatý sortiment výrobků, který „Šamotku“ proslavil nejen v naší republice, ale doslova celosvětově. Vystaveny jsou tu nejstarší výrobky – šamotové cihly, kamnové kachle, výběr dlaždic i ukázky rakovnické speciality – řezané mozaiky. Rozmanitou výrobu lze doložit v době první republiky, kdy firma produkovala široký sortiment obkladového materiálu od jednoduché technické keramiky a fasádních obkladaček po návrhy a celkovou realizaci obkladů např. hotelu Imperial v Praze, lázní ve Vídni, univerzity v Sofii, tunelu Hollandia v New Yorku. Expozice dokládá i vývoj po druhé světové válce až po nové technologie a mezinárodní spolupráci na počátku nového tisíciletí. Expozici doplňuje archívní materiál a pohledy na rakovnickou „Šamotku“ v desetiletých intervalech (1883 – 1943).
BITVA U RAKOVNÍKA 1620
V roce 2010 proběhla v rakovnickém muzeu výstava k 390. výročí srážky císařských a stavovských vojsk u Rakovníka 2 dny před bitvou na Bílé hoře, následující rok byla vydána populárně naučná reprezentativní publikace "Bitva u Rakovníka 1620", která shromáždila veškeré poznatky a prameny prezentované na výstavě do knižní podoby. Velký a neutuchající zájem návštěvníků muzea i široké veřejnosti o regionální historickou událost s nadregionálním významem a dopadem se stal impulsem pro záměr vytvořit expozici dlouhodobého charakteru, jež by byla průběžně doplňována o nové nálezy a poznatky z pokračujících archeologických průzkumů bojiště. Tyto průzkumy přináší nová, často překvapivá a ve vědecké obci velmi pozitivně přijímaná zjištění o tomto vojenském střetnutí na samém počátku třicetileté války. Expozice realizovaná v roce 2015 v 1. patře s řadou interaktivních prvků (dotykový monitor, model bojiště, zvukové a vizuální efekty, filmový dokument, ražení pamětní mince) je tak dalším dlouhodobým počinem muzea k prezentaci města v širším evropském historickém kontextu.
VÝVOJ RAKOVNICKA V PRAVĚKU A STŘEDOVĚKU
Archeologická expozice v 1. patře muzea seznamuje s pozůstatky pravěkého a středověkého osídlení regionu. Expozice pravěku Rakovnicka je prezentována jako trasa po časové ose chodbou podél vitrín na jedné stěně a doplňujícími panely s fotografiemi významných lokalit a nálezů uložených v Národním muzeu na protější stěně mezi okny. Na konci chodby je samostatná místnost rozdělená na období raného až vrcholného středověku a pozdního středověku až raného novověku, přičemž tady najdeme i několik modelů a větších předmětů mimo vitríny (model hradu Týřova, lavice pánů z Louštína ze hřbitovního kostela Sv. Trojice). Prezentované archeologické nálezy ze sbírky muzea z dosud doložených etap pravěkého a středověkého osídlení regionu představují celé, popř. slepené keramické nádoby a předměty, kamenné štípané i broušené nástroje, kovové šperky, zbraně, nástroje a předměty denní potřeby, pouze výjimečně jde o repliky a kopie. Nejstaršími památkami jsou kamenné nástroje z Lužné staré 250 000 let ze starší doby kamenné (paleolitu), významné jsou také památky keltského osídlení, především opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic ze 3. st. př. n. l.
Historické sbírky 19. století a fotoateliér
V této části expozice v 1. patře se návštěvník může seznámit s památkami společenského života a interiérovými doplňky měšťanů z konce 19.století. Svět dam dokládají součásti oděvu (krajkové čepce, rukávník, nezbytný slunečník) a svět mužů zase pánské doplňky (dobové brýle, potřeby ke kouření, vycházkové hole nebo ozdobné psací soupravy). K vybavení měšťanských interiérů patřil lakovaný nábytek (skleník s keramickou jídelní soupravou, prádelník, vyřezávaný zouvák). Dobové fotografie připomínají módu konce 19. a počátku 20. století. Část expozice je upravena jako jednoduchý fotoateliér, kde se návštěvníci mohou sami vyfotografovat s kopiemi dobových módních doplňků.
PŘÍRODA RAKOVNICKA
Navazující expozice přírody je rozdělena na čtyři hlavní části – Rakovník a okolí, Křivoklátsko, Jesenicko a Džbánsko. Každá část je upravena tak, aby napodobovala přirozený biotop každé z nich. V expozici jsou vystaveny hlavně preparáty vyšších obratlovců, které alespoň z části charakterizují danou oblast. V Křivoklátsku je to např. naše největší sova výr velký, v Jesenicku vodní druhy ptáků, na Rakovnicku drobní hlodavci a ptáci žijící ve městě a na Džbánsku např. křeček polní nebo hýl obecný.
Velkou atrakcí pro malé děti je liščí nora, kterou mohou prolézt a prohlédnout si vycpanou lišku. Na stěnách jsou ve skleněných kyvetách zástupci hmyzu a další preparáty. K lákadlům expozice ptačí čtyři terária s živými zvířaty.
NÁDVOŘÍ
Na nádvoří jsou v krytém lapidáriu vystaveny původní architektonické prvky z Vysoké brány: pískovcové znaky cechů a znak království českého ze zábradlí ochozu a hodinový zvon cimbál. Mimo jiné je zde k vidění také pískovcový lev z dnes již neexistující kašny na náměstí a znak města Rakovníka z budovy radnice. U hradební zdi jsou pak opřeny další historické kamenné památky (náhrobky). V protějším rohu je umístěna původní kamenná pec z archeologického výzkumu slovanské chaty v Roztokách u Prahy, za ní jsou v několika voliérách chováni zástupci ptačí říše (výr, hrdličky) a vstupuje se odtud do Pražské brány. Vedle ní je od roku 1937 umístěna busta spisovatele Zikmunda Wintra od sochaře Josefa Fojtíka. Vpředu před hlavním vchodem do budovy muzea je bylinková zahrádka. Vpravo byla v roce 2005 umístěna busta výtvarníka Vladimíra Komárka od akademického sochaře Miroslava Pankráce na památku jeho poslední výstavy v muzeu, během níž malíř zemřel.
PRAŽSKÁ BRÁNA
Součástí komplexu Muzea T. G. M. Rakovník je pozdně gotická stavba Pražské brány z roku 1516. V rámci vstupného do objektu muzea je i vstupenka na Pražskou bránu.
Pražská brána se nachází na místě původní brány Zákostelské. Vystavěna byla jako součást kamenného městského opevnění v roce 1516. V prvním patře najdete stručnou prezentaci vývoje městského opevnění včetně historie brány a předměty dokreslující zajímavou historii Sboru rakovnických ostrostřelců. Dějiny střelců a ostrostřelců jsou zachyceny od založení spolku v roce 1514 až do současnosti. Jsou zde vystaveny malované terče, prapory, uniformy, zbraně, archivní dokumenty, ceny ze střeleckých soutěží a fotografie. Ve 2. patře Pražské brány se nachází replika střelnice z 20. let 19. století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných a vyfotit se ve fotopointu jako setník (velitel sboru) a nadporučík.
VYSOKÁ BRÁNA
Vysoká brána z roku 1517 pak vystavuje snímky rakovnických fotografů.
