Muzeum Mladoboleslavska - Muzeum Benátecka Benátky nad Jizerou

Muzeum vzniklo v roce 1936 a nejprve sídlilo v prostorách okresního úřadu. Po válce bylo přestěhováno do benáteckého zámku, který mu za sídlo slouží i dnes. Po rozsáhlé rekonstrukci zámku v 90. letech 20. století byly upraveny i muzejní prostory, kde postupně vznikly expozice věnované přírodě Benátecka, astroarcheologii, pánům z Dražic, Tychonu Brahemu či Janovi z Werthu. Instalována je zde i dlouhodobá výstava věnovaná benáteckému rodákovi Jaroslavu Vanclovi a jeho proslulé kovové stavebnici Merkur.

Expozice:

PŘÍRODA BENÁTECKA
Expozice z roku 1997 je věnovaná přírodě regionu. Přibližuje živočichy i rostliny, které lze najít v okolí řeky Jizery. Expozici doplňují také atraktivní exponáty zvířat, minerály a zkameněliny. V nedávné době byla expozice obohacena o badatelský slovník – Návrat zubrů a divokých koní do volné přírody u Benátek nad Jizerou.

PÁNI Z DRAŽIC
Další část expozice je věnovaná pánům z Dražic – významné šlechtické rodině, s jejíž historií je spojen samotný počátek Benátek a Benátecka. Rod, který používal jako erbovní znamení zlatou větvičku vinné révy se třemi lístky na modrém poli, spojil svůj vzestup se službou panovníkovi a církvi. Rod nejvíc proslavil Jan IV. z Dražic, v letech 1301-1343 pražský biskup. Se jménem dalšího z Janů z Dražic, je spojována listina datovaná do let 1340-1349, kterou přenesl městské právo ze Starých Benátek na kopec nad Jizerou. Tato listina je považována za první dokument, který se prokazatelně vztahuje k nynějším Benátkám.

TYCHO BRAHE A BENÁTKY
Expozice připomíná osobnost významného fyzika a astronoma Tycha Brahe, který v letech 1599-1600 pobýval na benáteckém zámku. Kvůli jeho pobytu a především pro jeho astronomická bádání byly ve druhém patře zámku, kde pobýval i se svou rodinou, provedeny četné stavební úpravy. V několika místnostech byly také instalovány astronomické přístroje a byla zde zřízena i chemická laboratoř. Podle tradice prováděl Brahe svá pozorování v patře zámku v místnosti s vysokým oknem, kde jeho práci dodnes připomíná „benátecký“ poledník. Odkazu Tychona Brahe je v benáteckém muzeu věnována i interaktivní expozici o pravěké a středověké astronomii.

JAN Z WERTHU – generál třicetileté války
Návazná část expozice připomíná osobnost Jana z Werthu, který Benátky získal v roce 1647 za své zásluhy na válečném poli třicetileté války. Právě za Jana z Werthu došlo k poslední velké přestavbě benáteckého zámku, kdy k němu bylo doplněno barokní, nynější průčelní křídlo.

PAMĚTNÍ SÍŇ RODINY BENDŮ A PAMĚTNÍ SÍŇ BEDŘICHA SMETANY
Tyto části expozice připomínají benátecké rodáky skladatele Jiřího Antonína Bendu a jeho bratra, taktéž skladatele a houslového virtuosa období klasicismu Františka Bendu. Druhá pamětní síň je věnována osobnosti dalšího hudebního skladatele – Bedřicha Smetany, který na benáteckém zámku působil v letech 1844-1847 jako učitel hudby v rodině Thun-Hohensteinů.

JAROSLAV VANCL – MERKUR
Dlouhodobá výstava věnovaná benáteckému rodákovi Jaroslavu Vanclovi a jeho proslulé kovové stavebnici Merkur. Výstava byla zapůjčena od největšího sběratele v České republice pana Jiřího Mládka.