Muzeum koněspřežky - strážní domky a drážní strážníce

Tato železniční trať tažená koňmi byla vybudována v letech 1825 - 1832 mezi městy České Budějovice a Linec. Později, v roce 1836, byla prodloužena až do Gmundenu. Jednalo se o nejstarší železnici na evropské pevnině. Její primát však nespočívá v užití kolejí pro přepravu. Používání primitivních dřevěných kolejnic je doloženo např. v některých dolech v Německu a v Anglii v 17. století.

Strážní domek č. 1 byl dříve součástí areálu nákladového nádraží. K jeho výstavbě bylo přikročeno až v roce 1828. V domku se nalézaly 2 místnosti s kuchyní a byl určen pro hlídače areálu nádraží. V roce 1977 byl domek v důsledku rozšíření ulice přemístěn cca o 10 metrů jižním směrem a následně zrekonstruován. V současné době je zde umístěna stálá expozice, která popisuje nejen historii a současnost strážních domků, ale zároveň je i sondou do nelehkého života drážních strážníků - lidí, kteří se v hierarchii železniční společnosti nalézali na nejspodnějším stupínku.

Strážní domky byly zřizovány podél tratě od roku 1828. Domky měly jeden až dva pokoje, černou kuchyni, předsíň a byly velké 30 – 50m2. Stavěny byly u výhybek, křižovatek železnice se silnicí, velkých železničních mostů a zpravidla také v areálu stanic. Na Budějovické linii se nacházelo 53 strážních domků. Pro dohled nad tratí a ke střežení železničního zařízení byl ustanoven vlastní personál - drážní strážníci (hlídači). Každému strážníkovi byl svěřen dohled nad úsekem dlouhým cca 2.8 km (1500 sáhů), ale existovaly úseky kratší i delší. Na svěřeném úseku strážník kromě ostrahy prováděl zároveň nejnutnější práce na údržbě kolejiště.