Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.
Zámek je dominantou Městské památkové zóny v Přerově. Majitelem původně gotického hradu se na konci 15. století stal rod Pernštějnů. Na přelomu 16./17. století se Přerov dostal do držby Karla staršího ze Žerotína, za něhož vyvrcholila přestavba hradu na renesanční zámek.
Větší stavební úpravy v interiérech i exteriérech zámku provedli až v první polovině 19. století Antonín hrabě Magnis a jeho syn Vilém. Již na konci 19. století přestal zámek sloužit k účelu bydlení. Po vzniku Československa převzalo zámek město Přerov, které se rozhodlo přizpůsobit interiéry zámku pro muzejní expozice a depozitáře. Muzeum Komenského bylo do prostor zámku přestěhováno na počátku třicátých let 20. století, kterých dodnes využívá pro muzejní účely.
Expozice
Archeologie Přerovska: seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z oblasti přerovského regionu (včetně známého sídliště “lovců mamutů” v Předmostí u Přerova) od starší doby kamenné až do sklonku středověku a počátků raného novověku na přelomu 15. a 16. století.
Blahoslav, Komenský a Přerov: Nejvýznamnější osobnosti jednoty bratrské spjaté s Přerovem připomíná expozice v 1. patře jižního křídla zámku. Představen je život a dílo přerovského rodáka, biskupa a překladatele Nového zákona Jana Blahoslava. Vystaven je i dřevěný model Blahoslavova pomníku, který pro Přerov vytvořil sochař František Bílek. Dobu, v níž Komenský žil, připomínají předměty z 16. a 17. století. Část expozice je věnována Komenského mapě Moravy, další část tradici Komenského. Nechybí ani prezentace významných osobností Přerova. Interaktivní prvky skýtají možnost získat nové informace zábavnou formou.
Entomologie: Přírodovědné sbírky, umístěné ve 2. patře přerovského zámku, jsou dokladem vysoké úrovně soukromé sběratelské činnosti v Přerově v 1. polovině 20. století. Forma instalace exponátů v dobových vitrínách i způsob třídění obsahu do typologických řad vypovídají věrně o úrovni tehdejšího muzejnictví.
Mineralogie: Expozice Sbírka nerostů, čítající 2 358 položek, byla pro muzeum získána a postupně předávána v letech 1935-1939. Exponáty jsou uloženy v původních vitrínách, které věnovala v roce 1938 správní rada Středomoravských elektráren. Expozice je uceleným průřezem systémem mineralogie a některé exponáty, např. nerosty z Islandu, jsou unikátní v rámci celé České republiky.
Národopis Hané a Záhoří: Expozice ve dvou místnostech 2. patra východního křídla zámku byla otevřena v roce 1996. Instalace je řešena formou prosklených stěn, za nimiž volně prolínají jednotlivé výjevy tvořené celkem 23 krojovanými figurínami a doplněné dalšími trojrozměrnými předměty (lidové plastiky, obrázky na skle, lidový nábytek, lidová keramika, hospodářské i výrobní nářadí atd.).
Slavnostní zámecká síň města Přerova: Zámecká síň s předsálím byla adaptována v roce 2001 na víceúčelový sál umožňující pořádání koncertů, kulturních vystoupení a svateb. K její výzdobě zůstala využita umělecká díla–krajinomalby a plastiky–významných přerovských umělců, malíře Augustina Mervarta (1889-1968) a sochaře Josefa Bajáka (1906-1980).
Školní třída ze 17. století (z doby Komenského): expoziční cyklus historických rekonstrukcí školních tříd dokladuje zajímavým způsobem různá období vývoje dějin školství a pedagogiky v českých zemích.
Školní třída a kabinet měšťanské školy z doby Rakousko-Uherska: v expozici lze nahlédnout do školní třídy s originály školního nábytku a školních pomůcek, běžných při vyučování do roku 1914. Nechybí názorné pomůcky k výuce zeměpisu a fyziky, nebo harmonium, na které hrával skladatel a učitel hudby Josef Čapka Drahlovský.
Školní třída z doby 1. republiky (1918 – 1938): zde se podíváte na českou měšťanskou školu (6. až 8. rok školní docházky) vybavenou soudobým nábytkem a zařízením, učebnicemi a didaktickými pomůckami.
Školní třída z 50. let 20. století: třída je vybavena jako venkovská učebna malotřídní národní školy. Nechybí zde ani znak z období lidově-demokratického Československa a portréty dvou státníků, československého prezidenta Klementa Gottwalda a představitele Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina.
Památník Jana Amose Komenského: uprostřed místnosti v 1. patře jižního křídla zámku je sádrový model plastiky J. A. Komenského od Vladimíra Navrátila, vedle níž se ve skleněné urně nachází prsť z místa Komenského posledního odpočinku v nizozemském Naardenu.
Tajemství tónu zvonů: Ve 3. a 4. patře zámecké věže se nachází expozice prezentující zvonařskou dílnu Marie Tomáškové-Dytrychové z Brodku u Přerova. Ve dvou podlažích věže je umístěno 23 historických zvonů z českých zemí, Slovenska a Maďarska, pocházejících z kampanologické sbírky, zakoupené od Marie Tomáškové-Dytrychové.
Vyhlídková věž s vedutami Přerova z let 1593–1940: V roce 1997 byla věž zámku při rekonstrukci zvýšena na 43 metrů a opatřena kuželovitou střechou podle plánů architekta Jiřího Malého. Z ocelového ochozu, na který vede 72 schodů, je výhled čtyřmi obdélníkovými vyhlídkovými okny. Z věže je za pěkného počasí zajímavá vyhlídka nejen na historické památky Přerova, např. měšťanské domy a hradby Horního náměstí nebo farní chrám sv. Vavřince, ale i na industriální stavby, např. chemické závody nebo cihlové komíny bývalé elektrárny.
Zámecký pokoj z 1. třetiny 19. století: Zámecký pokoj je náznakově instalován v první místnosti předsálí Slavnostní zámecké síně města. Soubor černě lakovaného empírového nábytku, zdobeného bronzovými prvky a intarzií, je jediným dochovaným celkem z původního zámeckého mobiliáře z období, kdy zámek držela hrabata Magnisové.
K expozicím Muzea Komenského můžeme přiřadit i prostory zámku, které využívá Statutární město Přerov, ale které jsou vybaveny uměleckými předměty ze sbírkovými fondů muzea a průvodci mohou návštěvníkům na požádání umožnit (mimo akce města) jejich prohlídku.
Haptický model přerovského zámku
Na dřevěné maketě si mohou handicapovaní památku osahat a prohlédnout zblízka. Haptický model je vyroben ze dřeva, autorem je restaurátor Otakar Ruček. Model slouží nevidomým a těžce slabozrakým lidem k hmatovému prohlížení, díky kterému získají lepší představu o velikosti, tvaru a zvláštnostech této kulturní památky. Slabozrací, kteří v reálu špatně vidí do dálky, si památku prohlédnou zblízka ze všech stran a lépe ji tak poznají.
Model je umístěn na soklu o velikosti zhruba metr krát metr, návštěvníkům je k dispozici ve vstupních prostorách u pokladny.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-prerov-muzeum-komenskeho
