Zlín je pevně spojený s postavou Tomáše Bati. Určitě proto doporučujeme navštívit Muzeum jihovýchodní Moravy ve 14. budově areálu Baťových továren ve středu města Zlína. Najdete tu expozice "Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost" a "František Bartoš: Pedagog, jazykovědec, etnograf", Tragédie na ploštině, a Nová ploština.
Expozice TRAGÉDIE NA PLOŠTINĚ
Na místě bývalého amfiteátru vybudovaného v období normalizace vyrostl v roce 2022 moderní expoziční objekt, který je výjimečný svým technickým řešením. Oválný objekt je ponořen do šikmého svahu louky tak, aby co nejméně narušoval okolní krajinu.
Návštěvnické centrum s interaktivní audiovizuální expozicí Tragédie na Ploštině přibližuje návštěvníkům historii a způsob života valašských pasekářů. Vyprávění pokračuje až k neblahému zlomu v podobě událostí z 19. dubna 1945, kdy došlo k úderu nacistických ozbrojených sil proti zdejší základně partyzánského oddílu. Nečekaný útok vedl k vypálení jádra pasekářské osady a k usmrcení 28 lidí, nejen přímo z Ploštiny a nedalekých Rylisek, ale i z okolních obcí.
Expozice NOVÁ PLOŠTINA
Expozice se nachází ve statku č.p. 23 (nově mu bylo přiděleno č.p. 166), jenž je jedním z těch, které byly vystavěny pro přeživší ploštinské tragédie. Zdejší muzejní expozice se zaměřuje na historii osady Ploština od roku 1945 po současnost.
Obytné místnosti v přední části domu jsou zařízeny tak, jak mohly vypadat v průběhu prvních desetiletí po výstavbě v roce 1947. V zadní části objektu, kde se původně nacházelo hospodářské zázemí, tedy chlévy pro dobytek, se návštěvník seznámí s fenoménem Ploštiny jako památníku. Expozice na příkladu místa připomíná proměny vztahu společnosti k pietě a uctění památky padlých, a to včetně dobového kontextu a násilné ideologizace po komunistickém převratu. Závěr patří snahám o rehabilitaci pietního místa po roce 1989. Rekonstruované prostory jsou využívány pro pořádání výstav, animačních a výukových programů pro školy, včetně příležitostných seminářů a konferencí.
Expozice Princip Baťa dnes fantazie, zítra skutečnost - Tři témata, jeden princip. Princip Baťa
Expozice mapuje dějiny firmy Baťa od založení v r. 1894 až po znárodnění v roce 1945 a rozpad koncernu v r. 1948. Tato historie je rozdělena do jednotlivých částí od výroby obuvi a dalších produktů, budování zahraničních společností přes prodej, reklamu, dopravu až po sociální politiku firmy. Podstatnou součástí je i muzeum obuvi, jedno z největších v Evropě. Další část expozice je věnována zlínskému filmovému studiu, jeho historii a tvůrčím osobnostem s ním spojených. Dalším okruhem je fenomén moderního cestovatelství s bohatým obrazovým a sbírkovým fondem inženýrů Hanzelky a Zikmunda, Eduarda Ingriše a Stanislava Škuliny.
Téma “Baťa” bylo v éře socialismu velkým tabu a nejslavnější část zlínské historie se jako ukázkový příklad kapitalismu nechávala cíleně upadat v zapomnění. Na důstojnou expozici věnovanou baťovskému příběhu si museli obyvatelé a návštěvníci Zlína počkat více než šedesát let. Toto dlouhé čekání bylo odměněno: nová expozice získala cenu Gloria Musaealis Asociace muzeí a galerií České republiky za rok 2013 v kategorii Nejlepší muzejní výstava roku.
EXPOZICE "FRANTIŠEK BARTOŠ: PEDAGOG, JAZYKOVĚDEC, ETNOGRAF"
Expozice představuje rodáka předbaťovského Zlínska a významnou českou osobnost 2. pol. 19. století Františka Bartoše, vynikajícího pedagoga, etnografa, folkloristu i dialektologa. První část expozice představuje jeho život a dílo, druhá část nazvaná Bartošova herna vychází z průkopnické stránky jeho díla – dětského folklóru.
Malí, ale i velcí návštěvníci zde mohou v replice kalendáře z konce 19. století doplňovat pranostiky, jinde si pohrají se správným zněním přísloví či výrazy z nářečí. Expozici doplňuje dřevěné loutkové divadlo, pexeso či dřevěné kostky.
František Bartoš (1837-1906) byl rodák ze Zlína - Mladcové, jenž se stal významnou osobností moravské vzdělanosti a kultury 2. poloviny 19. století, organizátorem vědeckého a národního života na Moravě. Sepsal také dosud jediný souborný moravský dialektologický slovník.
Od roku 1992 existuje v našem muzeu také Studijně-dokumentační středisko Františka Bartoše, jehož duchovním otcem a zakladatelem byl etnograf Karel Pavlištík. Také díky práci střediska mohla v 5. podlaží 14. budovy vzniknout samostatná expozice věnovaná Bartošovi.
Ta nabízí bližší pohled na jeho profesní i soukromý život, ale její hlavní podstatou je představení díla a výzkumu Františka Bartoše hravou formou.Interaktivní prvky nenásilně vtáhnou velké i malé návštěvníky do světa říkadel, přísloví, lidových hádanek a nářečí.
Kabinet Dušana Jurkoviče
V roce 150. výročí narození architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947) se Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně spolu s městem Brezová pod Bradlom spojilo v rámci přeshraniční spolupráce programu INTERREG v projektu Dušan S. Jurkovič – náš architekt. Součástí projektu bylo mj. vytvoření nové expozice Kabinet Dušana Jurkoviče v luhačovickém muzeu, nové webové stránky a Pamětní kniha. Kabinet prezentuje Jurkovičovo architektonické dílo i jeho méně známé národopisné a dokumentační práce na moravsko-slovenském pomezí. Fotografie Jurkovičových staveb, nerealizovaných plánů, návrhy nábytku, etnografická dokumentace a další obory umělcovy tvorby jsou veřejnosti zpřístupněny za pomoci digitálních technologií a dokumentárních filmů. Dalším z prvků kabinetu je příruční knihovnička s odbornou literaturou a archiv dokumentů. Komorní panelová výstava shrnuje okolnosti Jurkovičova působení v Luhačovicích na počátku 20. století, kdy se lázně staly vyhledávaným léčebným, ale i kulturním a společenským střediskem. Nezanedbatelný podíl na tom měla modernizace lázeňského areálu architektem Dušanem Jurkovičem. Architektovy stavby v Luhačovicích, zakomponované citlivě do přírodního prostředí, vytvořily unikátní lázeňský celek s neopakovatelnou atmosférou.
Pro přiblížení Jurkovičových urbanistických představ přikročilo muzeum k vytvoření virtuální prohlídky, která plasticky modeluje Jurkovičův regulační plán luhačovických lázní z roku 1903. Výchozími podklady jsou historické mapy, Jurkovičovy návrhy, kresebné studie a architektonické modely. Digitální vizualizace umožňuje detailní plastický pohled na původní Jurkovičovu urbanistickou koncepci lázeňského celku a modeluje architektovy představy o podobě luhačovických lázní.
Virtuální prohlídka zprostředkuje návrhy a vize architekta Dušana Jurkoviče za pomocí obrazovky počítače a také prostřednictvím využití chytrého telefonu. Díky spojení telefonu a speciálních 3D brýlí (panoboard je v muzeu k dispozici i pro školy a početnější návštěvy) se může ve virtuálním světě Jurkovičových návrhů procházet každý návštěvník vlastním tempem i směrem.
Součástí vybavení kabinetu je nový mobiliář, sloužící k uložení a vystavení artefaktů spojených s osobností architekta. Doplňují jej repliky sedacího nábytku, které vznikly jako výsledek celoroční spolupráce muzea se studenty Střední odborné školy Luhačovice oboru Design a uměleckořemeslné zpracování dřeva. Židle selského typu s řezbovaným opěradlem byly zhotoveny z modřínového dřeva podle originálů navržených architektem Dušanem Jurkovičem pro účely vybavení interiérů luhačovických lázní. Zeleně mořené dřevěné křeslo pravoúhlé konstrukce je doplněno čalouněním a je kopií křesla deponovaného v Muzeu umění v Olomouci, pocházejícího z Luhačovic. Z vybavení dívčího penzionátu Vesna v Brně podle návrhů vychází repliky stoliček. Stoličky ze zeleně mořeného dřeva mají čtvercový sedák a masivní řezbované opěradlo ve tvaru vějíře.
Kabinet Dušana S. Jurkoviče byl představen veřejnosti poprvé v den 100. výročí vzniku československého státu 28. října 2018. Jeho nabídka bude nadále rozšiřována a doplňována, aby se stal skutečným badatelským centrem, zpřístuňujícím materiály o působení architekta na jihovýchodní Moravě všem zájemcům. Muzeum srdečně zve k jeho návštěvě. Dílo slavného architekta v Luhačovicích přibližuje i doprovodný program pro školy, který má muzeum ve stálé nabídce.
EXPOZICE "ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ LUHAČOVICE"
Představení regionu luhačovického Zálesí.
Expozice Známé i neznámé Luhačovice v sobě spojuje tři pohledy na Luhačovice počátku 20. století. Představuje návštěvníkovi Luhačovice jako centrum tradičního národopisného regionu, který nazýváme luhačovické Zálesí, jako místo s výskytem léčivých vod a rozvíjejícím se lázeňstvím a jako specifickou městskou část, vyrůstající mezi vesnicí a lázněmi. Muzeum zveřejňuje jak historickou národopisnou sbírku luhačovické muzejní společnosti, tak sběry z posledních let, zaměřené na dokumentaci luhačovického lázeňství a historie obce. Dlouhodobý muzejní projekt Příběhy místa přibližuje témata, osobnosti, dokumenty a sbírkové předměty se vztahem k Luhačovicím. Expozici doplňují aktuální krátkodobé výstavy a doprovodné programy pro školy a veřejnost.
