Hlavní výstavní prostory Muzea a galerie Orlických hor se nalézají v druhém patře východního křídla Kolowratského zámku v Rychnově nad Kněžnou. Každoročně jsou zde pořádány krátkodobé výstavy ze sbírek muzea.
Místním lidem i návštěvníkům z širšího okolí jsou poutavým způsobem zprostředkovávány nejnovější poznatky o regionu Orlické hory a Podorlicko. Výstavy jsou většinou monotematické a zabývají se tématy z oblasti historie, archeologie i přírodních věd.
Dospělí ocení krásné sbírkové předměty a zajímavé informace, děti se zase pobaví a poučí v malé dětské muzejní herně.
Historie muzea
U zrodu muzea stál Muzejní spolek Pecl, jenž byl založen na počátku 90. let 19. století. První výstava muzejních předmětů se v prostorách piaristické koleje konala 5. - 7. srpna 1893, jako součást oslav 100. výročí jmenování Františka Martina Pelcla profesorem českého jazyka a literatury na univerzitě. O rok později při příležitosti sokolského župního sletu 2. – 12. 8. 1894 se konala další výstava. Velká část vystavených předmětů byla vybrána pro Národopisnou výstavu českoslovanskou. Nejvzácnější předměty byly zařazeny do sbírky Národního nebo Národopisného muzea v Praze. Činnost spolku však postupně upadala. Nově získané předměty se hromadily, ale nezapisovaly. Spolek v roce 1907 zanikl a sbírky přešly pod správu města. Problém s nedostatkem místa pro uchování muzejních předmětů a i nevhodných prostor pro jejich vystavení přetrvával od samého začátku. Eduard Weis v roce 1930 provedl inventarizaci trojrozměrných předmětů, byly sepsány knihy v knihovně a začalo se s přehlednější instalací sbírek. Muzeum bylo po mnoha letech opět otevřeno pro veřejnost, stalo se tak při příležitosti oslav 200. výročí narození Františka Martina Pelcla od července do října 1934. Otevřeno bylo vždy v neděli a ve svátky, poté pouze na vyžádání.
Po druhé světové válce se muzejní sbírky přesunuly do prostor zestátněného kolowratského zámku, ale jejich zpřístupnění i nadále nebylo možné. Při příležitosti 75. výročí prvních maturitních zkoušek na rychnovském gymnáziu byly ve dvou místnostech v 1. patře některé předměty vystaveny. Poprvé v historii muzea bylo muzeum otevřeno od dubna do října denně mimo pondělí, od 8 do 18 hodin. Pro rok 1953 se připravovala reorganizace muzejní sítě – Pelclovo muzeum bylo přejmenováno na Okresní a zbylá muzea na Rychnovsku nově připadla pod správu rychnovského muzea. Stávající správci sbírek zůstali, nově byl v roce 1955 jmenován ředitel okresního muzea, dr. Jaroslav Helfert. O rok později bylo muzeum opět uzavřeno, navíc došlo ke zřícení části stropní omítky.
Z Okresního muzea se 1. července 1963 stává Okresní vlastivědné muzeum. Postupně byly do muzea převedeny sbírky ze zrušených muzeí v Kostelci nad Orlicí, Opočně, Solnici, Potštejně, Vamberku a Týništi nad Orlicí. Tento převod přivedl řadu nepříjemností. Každé muzeum mělo svůj vlastní způsob evidence, některé záznamy byly neúplné nebo nebyly vedeny vůbec. S přetrvávajícími problémy ohledně různě vedené evidence sbírkových předmětů došlo k radikálnímu řešení. Začít psát novou přírůstkovou knihu.
Název muzea se opět měnil, tentokrát v roce 1965, nově neslo název Muzeum Orlických hor. Díky spolupráci s rychnovským archivem vyšlo v roce 1968 první číslo vlastivědného sborníku „Orlické hory a Podorlicko“, vydávání bylo brzy přerušeno a k jeho obnově došlo až v 90. letech. Činnost muzea se na přelomu 60. – 70. let zaměřila na výzkum zaniklých skláren, systematický sběr notových záznamů z kostelů a far pro hudební archiv, zemědělské a řemeslné nářadí a nástroje. Důraz byl kladen i na dokumentaci současnosti, hlavně na průmyslové podniky, zemědělská družstva, volby apod. V 70. letech se připravovaly krátkodobé výstavy, které probíhaly na nádvoří zámku či v jiných prostorách mimo zámek. Muzeum krajky Vamberk je součástí muzea od roku 1976. Po vynucené přestávce bylo muzeum od 28. února 1984 opět otevřeno pro návštěvníky. Největší prostor byl věnován expozici Přírody Orlických hor a Podorlicka a dělnickému hnutí.
Za působení ředitelky PhDr. Ludmily Novákové se započalo s přípravou na stěhování depozitářů a kanceláří do nového objektu, bývalých kasáren v Jiráskově ulici. Stěhování začalo v roce 1996 – byly tak vyřešeny dlouholeté problémy s nedostatkem místa k uložení sbírkových předmětů. V roce 1995 byla zpřístupněna rychnovská židovská synagoga jako další expozice muzea, do které byl umístěn Památník Karla Poláčka a expozice Židé v Podorlicku. Od roku 2015 fungování synagogy zajišťuje Informační centrum Rychnov nad Kněžnou.
Muzejní knihovna se rozšířila o regionální fond bývalé okresní knihovny. Po zrušení okresních úřadů v roce 2003 se zřizovatelem muzea stal Královehradecký kraj, došlo také k připojení Orlické galerie. Nově se začal užívat název Muzeum a galerie Orlických hor. Po dlouhé době mohla být návštěvníkům představena Plachetkova rozsáhlá ornitologická sbírka – od roku 1999 je zpřístupněn na Jiráskově ulici Plachetkův památník. Nejnovější expozici muzea představuje Sýpka – Muzeum Orlických hor v Rokytnici v Orlických horách, která byla otevřena v roce 2013. Tato expozice je zaměřena na přírodu Orlických hor a na tradiční lidová řemesla. O rok později bylo po kompletní rekonstrukci budovy otevřeno Muzeum krajky ve Vamberku. Ke konci roku 2016 opustila funkci ředitele muzea nejdéle působící ředitelka v historii muzea Mgr. Irena Krejčí. Jejím nástupcem se stal Mgr. Tomáš Zelenka.
