V Sedlčanech nedaleko od Příbrami ve středních Čechách najdou příznivci poznání zajímavé muzeum. Městské muzeum Sedlčany bylo založeno už v polovině 90. let 19. století a na zájemce tady čeká celá řada expozic.
Expozice:
Pravěk
První část výstavního prostoru je věnována pravěkému osídlení krajiny středního Povltaví. Návštěvník zde najde kamenné nástroje, jako jsou sekerky, motyky a škrabadla z pazourku, dále ozdoby z bronzu, misky, hrnečky či zásobnice z nalezišť u Křepenic, Zvírotic, Líchov, Krásné Hory, Krašovic i odjinud. K zajímavostem patří stolička mamuta, nalezená v prostoru Šípkovy cihelny u Sedlčan. Z nejvýznamnějšího naleziště, keltského oppida na Hrazanech, jsou vystaveny nástroje ze železa, nádoby, tkalcovské závaží a repliky keltských mincí. Významným doplňkem jsou dokumentární fotografie, mapy a plánky archeologických nalezišť, včetně informace o těch, kteří nejvíce přispěli k archeologickému výzkumu Sedlčanska.
Středověk
Počátky slovanského osídlení krajiny dokládají exponáty z nalezišť u Nalžovického Podhájí, Sedlčan, Krásné Hory a Osečan, které jsou vystaveny v oddělení středověku. Nalezneme zde také keramiku, gotické zámky, klíče a části gotického ostění ze sedlčanského kostela sv. Martina. Za pozornost jistě stojí i lebka s trepanačním otvorem z 15. století či soubor zdobených nádob z tvrze v Ústupenicích. Zvláštní místo zaujímají bohatě zdobené gotické kachle s náboženskými, heraldickými či loveckými náměty. Jedná se o jedinečný soubor, který byl vyzvednut při záchranném archeologickém výzkumu v Sedlčanech roku 1996.
Jan Krčín
Na čilém společenském životě města na konci 16. století mělo zásluhu zejména literátské bratrstvo, které se na kůru kostela sv. Martina věnovalo vícehlasému zpěvu českých i latinských písní. Jeho nákladně pořizované iluminované kancionály jsou dnes nejvýznamnějšími sedlčanskými památkami. V tzv. Krčínově kancionálu je spolu s ostatními literáty zachycen tehdejší pán města Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (muž v červeném obleku a s bílým kloboukem). Jedná se o dosud jediné známé dobové vyobrazení tohoto slavného rybníkáře a někdejšího rožmberského regenta. V Sedlčanech vystavěl podnikavý Krčín mimo jiné pivovar, veliký mlýn či sádky na ryby. Podobu města v době jeho vlády zachytil roku 1602 Jan Willenberg.
Cechovní místnost
Na expozici středověku navazuje tzv. cechovní síň. Vystavené drobné řemeslnické nářadí jako např. tkalcovské člunky, perníkářské formy, barvířské formy, ale také kniha soukenického cechu z roku 1541, cínové nádobí, ferule řemesla mlynářského, korouhve či cechovní truhlice vypovídají o životě obyvatel Sedlčan na počátku nové doby.
Celou zadní stěnu místnosti zdobí soubor cechovních pohřebních štítů, které patřily k základnímu majetku cechu a při pohřbu člena společenstva se zavěšovaly po stranách rakve. Byly vyrobeny z voskovaného plátna hrubší struktury a jednostranně ozdobeny malbami. Ve ztvárněných motivech převažují zátiší (lebka se zkříženými hnáty, přesýpací hodiny, zlomená svíce), následují symboly řemesel (tkalcovské člunky, nůžky, bochník chleba), biblické motivy (Ukřižování) a vyobrazení patronů – ochránců řemesla (sv. Václav, sv. Florián). Expozici doplňují dobové zbraně: pušky, šavle, halapartny a válečný buben z 18. století.
Novověk
Novodobou historii Sedlčanska přibližují předměty, dokumenty a snímky z 19. a 20.století. Zvláštní důraz je kladen na období 2. světové války, kdy bylo město a okolí vystěhováno pro účely budování cvičiště vojsk SS.
V expozici je mimo jiné model voru a ukázky vorařského nářadí, sklo a porcelán z měšťanských domácností 19. století, listinný materiál o činnosti sedlčanských spolků a zdejší židovské komunitě, soubor nářadí z dílen místních ševců, zbraně a vojenská výstroj z obou světových válek, uniforma italského legionáře a také součásti amerického bombardéru, sestřeleného nedaleko města na konci 2. sv. války.
Národopis
O založení národopisné sbírky muzea se nejvíce zasloužil učitel a vlastivědný pracovník Čeněk Habart, rodák z Předbořic. za svého působení v Petrovicích koncem 19. století začal sbírat lidový nábytek, ručně psané a zdobené modlitební knížky, výšivky, části lidového kroje, obrázky malované na skle či zemědělské nářadí. kresbou a dokumentární fotografií zachytil významné architektonické památky, lidovou architekturu, svérázné osobnosti a přírodní zajímavosti. Národopisná sbírka muzea se postupně rozrůstá o nové přírůstky, z nichž jsou v expozici vystaveny např. soubor nářadí na zpracování lnu, drobné předměty z venkovských domácností, obrázky lidové architektury, malované truhly a skříně.
Sukova síň
Hudební skladatel a houslista Josef Suk se narodil 4. ledna 1874 v Křečovicích u Sedlčan. Na veřejnosti poprvé vystoupil v osmi letech v sedlčanském hostinci U Zlaté koruny. Housličky, na něž tehdy hrál, jsou dnes součástí expozice. V jedenácti letech začal Suk studovat pražskou konzervatoř a po jejím absolvování byl umělecky činný jednak v proslaveném Českém kvartetu, jednak jako hudební skladatel. Vystavené originální dokumenty a fotografie vypovídají o hluboké a oddané lásce Josefa Suka ke svým nejbližším, k přátelům, rodné vesničce i líbezné krajině středního Povltaví, ze které čerpal podněty pro své jedinečné hudební dílo.
V muzeu je možné zakoupit drobné upomínkové předměty nebo se občerstvit v kavárně.
