Historie muzea v Chlumci nad Cidlinou
Naděje na zřízení muzea svitla již v roce 1911, kdy se konala Výstava okresu chlumeckého. Tehdejší starosta chtěl z čistého výtěžku výstavy založit muzeum, kde by se následně uložily některé vystavované předměty. Obnos byl však použit jinak a tak bylo po naději. Myšlenkou založit muzeum v Chlumci nad Cidlinou se zabýval také Jan Polák, jeho pozdější první ředitel. Ten svolal 11. září 1927 schůzi, na které byl zvolen přípravný výbor pro založení muzea. Jeho první schůze se konala 19. února 1928 a byly na ní načrtnuty stanovy instituce. Jejich definitivní podoba byla schválena o jedenáct dní později. První valná hromada spolku „Muzeum Chlumecka“ se konala 20. května 1928. Na ní bylo zvoleno předsednictvo, sedm členů výboru a dva dozorci účtů.
Hned od počátku byly na nové muzeum vybírány příspěvky. Na jaře roku 1929 bylo na práce spojené s plánovaným otevřením muzea v budově radnice vynaloženo 10 000,- Kč. V následujícím roce bylo muzeum konečně slavnostně otevřeno. Tento akt byl přidružen k oslavám 28. října a zájemci si mohli expozici prohlédnout v dopoledních i odpoledních hodinách.Vstupné činilo 1,- Kč dospělí a 50,- haléřů děti.
Od počátku se muzeum potýkalo s nedostatkem peněz a místa. Ten druhý problém byl částečně vyřešen v roce 1951 umístěním sbírek do areálu zámku Karlova Koruna.
Změna nastala i ve vedení muzea. Po Janu Polákovi se ho na příštích deset let ujal Václav Horyna. Po něm se ve vedení vystřídali Josefové Rajm, Dresler a Hartman. Muzeum v této době sídlilo v Tereziánském traktu zámku, který musel být koncem 60. let minulého století vyklizen, aby se zde mohla zřídit restaurace pro turisty. V roce 1971 bylo na zámku otevřeno „Muzeum selských bouří“ a v zámecké oranžérii pak Památník V. K. Klicpery. Zbytek muzejních exponátů, který se v těchto expozicích neumístil, byl rozvezen do několika depozitářů, nebo rozprodán. To byl začátek konce této instituce. Zbytky někdejších sbírek byly převezeny koncem 80. let 20. století do Krajského muzea Východních Čech v Hradci Králové, kde byly předměty odborně vytříděny a dočasně deponovány.
V roce 2000 se rozhodovalo o osudu jedné z chlumeckých památek, konkrétně bývalého kláštera Loreta. Naštěstí bylo rozhodnuto o zachování objektu a jeho rekonstrukci s následným využitím pro nové muzeum. Tím získalo chlumecké muzeum poprvé ve své historii svoji vlastní budovu, do které se v roce 2002 navrátila i část původních sbírek z Hradce Králové, ke které Město neztratilo právo hospodaření a 8. června bylo Městské muzeum Loreta slavnostně otevřeno pro veřejnost. Ze starých sbírek jsou ve stálé expozici vystaveny střelecké terče, cechovní památky, katovský meč, malovaný nábytek apod. Velkou část expozice tvoří sbírka zemědělských strojů a nářadí, kterou Městu věnoval pan František Novák v roce 2000.
Zřizovací listina byla vydána 1. 1. 2003 a od téhož roku je vedoucí muzea Mgr. Helena Krátká. Od roku 2004 je muzeum členem AMG a ve stejném roce byla jeho sbírka zařazena do CES.
Expozice
Koncepce této expozice je závislá především na dochovaných exponátech někdejšího chlumeckého muzea, zrušeného v osmdesátých letech 20. století, ale také na prostorách, jež jsou pro tuto expozici k dispozici.
Expozice je geograficky vymezena městem Chlumec nad Cidlinou a okolím, z hlediska časového zahrnuje převážně období novověku – s výjimkou malé části, věnované archeologickým nálezům z doby pravěku a středověku a památkám bývalého vodního hradu. Kostru expozice vytvářejí pozůstatky života zdejších obyvatel v 19. století – jedná se o cenný soubor střeleckých štítů, lidovou barokní architekturu, ukázky měšťanského životního stylu a cechy a řemesla.
Expozice je umístěna v prostorách Lorety, rekonstruovaného bývalého poutního místa, a to částečně v zaskleném ambitu, částečně v několika místnostech v prvním podlaží.
S historií budovy i muzea a jejími zakladateli se návštěvník může seznámit ve vstupním průjezdu. Prohlídka pokračuje v otevřených ambitech napravo, kde je umístěna unikátní sbírka zemědělských strojů a nářadí, které shromáždil a muzeu věnoval pan František Novák. Všechny předměty svědčí o těžké zemědělské práci v 19. a první polovině 20. století, a je pozoruhodné, že většina z nich je funkční.
V zasklených ambitech jsou vystaveny předměty z nejstarších dějin Chlumce, pozůstatky pravěkých zbraní a keramiky, kachle ze středověkých pevností z okolí města i z chlumeckého vodního hradu, který patřil k největším objektům tohoto druhu v Čechách. Další část expozice v zaskleném ambitu je věnována činnosti spolku místních ostrostřelců. Jsou zde umístěny velmi vzácné střelecké terče malované na dřevě i terčovnice, jimiž se do terčů střílelo. Následující část zakleného ambitu připomíná selské povstání v r. 1775. Konečná porážka rolníků u Chlumce obohatila český jazyk o přísloví: „Dopadli jak sedláci u Chlumce“. Závěr zasklených ambitů je věnován rozličným předmětům ze selského hospodářství a připomínce chovu ovcí, jež byl na Chlumecku v první polovině 18. století velmi rozvinut.
Za prosklenými ambity pokračuje opět sbírka zemědělských strojů. Na jejím konci, před vstupem do průjezdu stojí pískovcová socha sv. Rocha – ochránce proti moru.
Prohlídka pokračuje v prvním patře v místnosti upravené jako selská jizba. Kromě malovaného nábytku stojí za povšimnutí obrázky s náboženskými motivy malované na skle. Druhá místnost představuje měšťanský styl 19. století. Stojí zde hudební nástroj klavichord – předchůdce piana. Třetí místnost je věnovaná cechům a řemeslům. Zde si můžeme prohlédnout cechovní truhlice, prapor cechu řezníků a ve vitrině meč posledního místního kata. Ve čtvrté místnosti se seznámíme s významnými chlumeckými rodáky. Nejznámějším mužem mezi nimi byl dramatik V.K. Klicpera ( 1792 – 1859 ), jehož hry jsou dodnes populární. Historik Jaroslav Goll byl profesorem na Karlově Univerzitě v Praze a po nějaký čas spolupracoval se zakladatelem moderního československého státu T.G.Masarykem. Pomolog Jan Říha vyšlechtil mnoho nových odrůd ovocných stromů a je autorem čtyřsvazkového spisu České ovoce. Horní chodba je věnována počátkům sportu a tělovýchovnému spolku Sokol v Chlumci, školství a legionářům.
