Městské muzeum v Čáslavi, které patří mezi nejstarší venkovská muzea v Čechách, sídlí v jednopatrové novorenesanční budově postavené přímo pro muzejní účely v roce 1884. Budovu projektoval ing. František Tetřev a nákladem 23 000 zlatých postavil stavitel František Skřivánek. Stavbu financovala ze svého rezervního fondu Záložna čáslavská. Veřejnosti byla zpřístupněna 22. listopadu 1885.
Do nové patrové novorenesanční budovy s kopulí, která nese symbol české státnosti (zlacenou kopii Svatováclavské koruny), byly přeneseny bohaté přírodovědné sbírky Josefa Kaunického (1820 – 1908), mecenáše muzea, jenž daroval městu roku 1881 rozsáhlou sbírku přírodnin a sbírky shromážděné muzejním a archeologickým spolkem Včela Čáslavská (založen 15. března 1864, jejíž dlouhodobým předsedou byl muzejník, archeolog, učitel, národopisec, numismatik Kliment Čermák).
Obě tyto složky však pracovaly po dlouhé období zcela odděleně. Sloučeny byly v roce 1910. Původní exponáty se dochovaly do současnosti a jsou vystaveny v dobových vitrínách. Dokumentují způsob prezentace sbírek v 19. století i někdejší formy muzejní práce.
Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2018 mobiliář Městského muzea a knihovny Čáslav za kulturní památku.
Ve vestibulu v přízemí městského muzea jsou zazděny dva nálezy z archeologických výzkumů prováděných Včelou Čáslavskou v letech 1896 – 1897 v Drobovicích ( 3 km od Čáslavi ) – kované železné gotické dveře a náhrobek. Tyto exponáty jsou památkou na komendu řádu německých rytířů, která zanikla za husitských válek.
Z přízemního vestibulu se po schodišti dostaneme do prvního patra. Malba nad schodištěm zachycuje vznášející se múzu dějepisectví Clio, dceru boha Dia a bohyně Mnémosyny v uměleckém provedení místního ak. malíře Aloise Vraného, který je autorem i nástropní malby zobrazující významné čáslavské rodáky – hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka, botanika Filipa Maxmiliána Opitze, advokáta Jana Zikmunda, jednoho ze zakladatelů Včely Čáslavské, a předsedu čáslavské záložny Klimenta Čermáka st..
V prvním poschodí se nacházejí tři expozice – přírodovědná, umělecko-průmyslová a národopisná. První dvě si zachovaly původní interiérové vybavení, malířskou výzdobu a především původní sbírkové fondy.
Přirodovědná expozice
Je dochována v původní podobě z 19. století. Základem expozice se stal dar Josefa Kaunického ( povoláním klavírní technik ) – celkem asi tisíc exponátů, které zakoupil od našich předních cestovatelů za své úspory a později daroval městu.
Velmi kvalitně preparované exempláře jsou instalovány do dobových vitrín, které byly zhotoveny místním truhlářem podle vzoru v Britském muzeu v Londýně. Za pozornost návštěvníků stojí vedle zvířat z celého světa zejména vzácná sbírka kolibříků.
Umělecko – průmyslová expozice
Zde může návštěvník obdivovat především sbírky harrachovského skla. Hrabě Harrach byl předsedou krajského hospodářského spolku a majitelem sklárny v Novém Světě ( dnes část Harrachova ), založené v roce 1712. Od hraběte zakoupil Kaunický kolekci skla, která dnes tvoří významný historický celek.Vedle skla může expozice návštěvníkovi nabídnout soubor cínu, keramiky, porcelánu, čáslavských toufarů, pernikářských a kamnářských forem.Exponátům z Dálného východu dominují dvě samurajská brnění. Cenné jsou i mineralogicko-geologické sbírky obsahující četné unikáty z Čáslavska. Heraldická výzdoba sálu zobrazuje znaky rodů sídlících v Čáslavském kraji. Vzorem pro tuto práci bylo heraldické dílo Krále z Dobré Vody.
Národopisná expozice
Tato expozice byla zpřístupněna od 1.4. 2005 a přibližuje život v chalupě a život na vesnici v období konce 18 a počátku 19. století.
Pravěká expozice
Brána do pravěku
Nově otevřená expozice zpřístupněna od 1.4. 2017. Expozice ukazuje pravěký vývoj regionu a svou poutavou atmosférou přibližuje dávnou minulost. Zásluhu na tom mají nejen kamenné sklepní prostory, ale i řada rekonstrukcí, např. bohatého hrobu z doby železné nebo keltského oděvu. V interaktivní části se sami můžete podílet na pravěkém pohřbu – sestavit lidskou kostru a vybavit ji patřičnými milodary nebo si vyzkoušet pravěký oděv.
Archeologicko – historická expozice
Tuto expozici naleznete v zajímavě upravených sklepních prostorách. Zpřístupněna veřejnosti byla v letech 1997 a 1998. Rozdělena je na několik částí. Měšťan – dům – město; Čáslav ve 13.století. V sále se prezentuje nálezový soubor získaný při archeologickém výzkumu v roce 1997 na čáslavském náměstí Jana Žižky z Trocnova, jenž zdokumentoval část zahloubeného obydlí i se zbytky jeho vybavení. Unikátem je dřevěná dětská kolébka ze 13. století.
Historické kamnové kachle
V této části byl uplatněn odlišný, víceméně tradiční expoziční postup. Bohaté sbírce kamnových kachlů dominuje replika pozdně gotických kachlových kamen.
Expozice – Středověké město
Nová expozice zpřístupněná od června 2018 se nachází v přízemí muzea. K vidění je zde nový model města Čáslavi, zhotovený dle soudobé veduty od J. Willenberga, vytištěné už roku 1602 v Praze a dle veduty od J. Hoefnagela z roku 1617, zhotovené ale dle starší předlohy publikované už v roce 1572 v Kolíně nad Rýnem. Všední život středověkého města naznačuje jeho symbolická zvuková forma se zvuky probouzejícího se města. Expozice je doplněna originálními předměty 13. – 17. století pocházejícími z historického jádra města, které kdysi čáslavští měšťané každodenně používali.
Dále je zde přednášková místnost, která slouží pro dlouhodobé výstavy a malá prodejnička s upomínkovými předměty. Zde si návštěvníci muzea mohou zakoupit nejen různé suvenýry, ale také odbornou literaturu. Shlédnout je tu možné i expozici různých nábytkových slohů.
