Jeskyně Výpustek leží ve střední části Moravského krasu v horním úseku Křtinského údolí nedaleko Křtin v chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Tvoří dvě jeskynní patra prastarého ponorového systému Křtinského potoka. Je významnou paleontologickou lokalitou, jedním z mála evropských nalezišť kompletních koster staročtvrtohorní (pleistocénní) zvířeny;
Má celkovou délku všech známých prostor cca 2500 metrů s výškovým rozpětím (denivelací) 55 metrů;
V období prvních speleologických průzkumů v 18. století byla považována za největší jeskyni Moravy;
byla v průběhu 20. století intenzívně využívána: k těžbě fosfátových hlín, jako vojenské skladiště, německá zbrojní továrna, tajné velitelské stanoviště vojsk české a dříve československé armády pro případ válečného konfliktu, ve kterém by byly použity zbraně tzv. hromadného ničení (jaderné, chemické, biologické).; přesto se některé její části zachovaly v přírodním stavu;
Představuje svoji přírodu i pohnutou historii na 600 metrů dlouhém návštěvním okruhu, jehož prohlídka trvá 75 minut;
teplota vzduchu činí 7–9 °C, relativní vlhkost cca 95 %.
VÝVOJ JESKYNNÍHO SYSTÉMU
Jeskynní systém Výpustku vznikal v několika vývojových fázích ponornou činností Křtinského potoka a jeho přítoků. Rozsah a uspořádání podzemních prostor ovlivnilo pravděpodobně i podzemní odvodňování Babické plošiny.
Výpustek má dvě patra. Vývojově starší prostory horního patra jsou mohutnější a rozlehlejší. Spodní patro leží o 40 m hlouběji a je dosud známo jen v několika krátkých úsecích, dosud protékaných podzemním tokem Křtinského potoka. Obě jeskynní úrovně propojují propasti, z nichž některé jsou dnes zasypány. Křtinský potok se po několika kilometrech neznámého podzemí opět objevuje na povrchu v závrtu Otevřená skála v těsné blízkosti silnice.
Podstatná část prostor horního patra byla vyplněna hlinitými sedimenty s vysokým obsahem fosfátů a četnými kosterními pozůstatky pleistocénních obratlovců. Pod hlínami jsou místy polohy říčních štěrků, dokládající dávnou aktivitu podzemních toků. Protože Výpustek byl převážnou část 20. století speleologům nepřístupný a mnoho vstupů do bočních chodeb bylo zazděno, není dosud zcela poznána hydrografie a paleohydrografie tohoto komplikovaného jeskynního systému. Kolem jeskynních prostor, zvláště jejich spodních pater, kolují už od středověku legendy a také z první poloviny 20. století existují zprávy o rozlehlých chodbách spodních pater, které jsou v současné době neznámé.
KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA
Ve zpřístupněných prostorách Výpustku byla původní krápníková výzdoba zničena. Již Lichtenštejnové vylamovali krápníky pro interiér své umělé jeskyně v Lednickém zámku. Další zničující etapou byla těžba fosfátových hlín ve 20. letech 20. století a ani německá podzemní továrna nepřispěla k zachování přírodních hodnot. Poslední ranou byl požár v dubnu 1945. V současnosti lze, zvláště ve stropních partiích chodeb, pozorovat na tmavých pahýlech starých krápníků poměrně rychlou tvorbu mladých, bílých stalaktitů. Naštěstí hůře přístupné prostory, jako je Nízká chodba či Salmův Výpustek, nebyly lidskými zásahy výrazněji poškozeny. Některé partie těchto veřejnosti nepřístupných částí tak dosud oplývají bohatou a krásnou krápníkovou výzdobou.
Prohlídka jeskyně začíná ve vstupní hale bývalých kasáren, kde se návštěvníci seznámí s pestrou a pohnutou historií tohoto místa. K dispozici jsou zde dobové dokumenty, fotografie i archeologické nálezy. Z haly je vstup do betonového krytu, bývalého záložního velitelského stanoviště vojsk české a dříve československé armády pro případ válečného konfliktu, ve kterém by byly použity zbraně tzv. hromadného ničení (jaderné, chemické, biologické).
V roce 1961 byl kryt vestavěn do rozlehlé jeskynní chodby. Návštěvníci postupně projdou jeho lůžkovou částí, sálem logistiky, velitelským stanovištěm a pracovnami, prohlédnou si i technologickou část objektu se zařízením pro přežití.
Z krytu se vstupuje do jeskynních prostor, činností člověka také značně poznamenaných. Vytěžení fosfátových hlín a úprava jeskyně na německou podzemní továrnu proměnila původní skromnější prostory na dnešní mohutné tunely a sály. Přesto se v jejich vysokých stropech a odbočkách dochoval původní přírodní charakter.
Široká chodba plynule ústí do rozlehlého Medvědího sálu, kde při výzkumech i při těžbě fosfátových hlín byly odkryty četné kosti pleistocénních obratlovců, zejména kompletní kostry jeskynních medvědů (Ursus spelaeus). Věrný model jeskynního medvěda v životní velikosti zde můžete i spatřit. Z Medvědího sálu se schází jedinými 13 schody v jeskyni do Škrapového dómku, zpřístupněného v roce 2010, s částečně zachovalou krápníkovou výzdobou a rekonstrukcí jeskynního lva.
Z následující Babické chodby vede na povrch větrací šachta, která za 2. světové války sloužila k ventilaci podzemní továrny. Chodba pokračuje zajištěným závalem do rozlehlých prostor s překrásnou krápníkovou výzdobou. Tyto, veřejnosti nepřístupné části, se nazývají Salmův Výpustek a mohou být klíčem k dalšímu neznámému pokračování jeskynního systému. V ústí Babické chodby jsou také dosud zazděné vstupy i do dalších odboček.
Působivé jsou ruiny německé kotelny. Topilo se v ní uhlím a podlahové kanály podle svědků vyhřívaly vzduch v celé podzemní továrně až na 17–20 °C. Venkovní světlo sem prosvítá otvorem, kterým se po betonovém skluzu sypalo uhlí do zásobníku. Osm metrů vysoký ocelový komín kotle vede skrz skalní masiv až na povrch.
Z kotelny vede prohlídková trasa do Jindřichova sálu. Ve stropech chodeb je dosud patrná původní modelace stěn i masivní krápníková výzdoba, tvořená převážně sintrovými náteky. Pamětní deska z roku 1883 připomíná návštěvu knížete Jana Lichtensteina. Lichtenštejnové na začátku 19. století poprvé vchod jeskyně upravili a organizovali veřejné prohlídky těchto i dalších prostor. Tmavé stěny a strop sálu s vynikající akustikou pokrývá mladá krápníková výzdoba v podobě brček a záclon. Z prostor poznamenaných požárem, založeným ustupující německou armádou, vede odbočka do strojovny náhradních zdrojů. Dva stabilní dieselové lodní motory poháněly od roku 1966 generátory pro podzemní kryt.
K východu se dostanete přes přírodní chodby "Překvapení" a "Nad Jedničkou", zpřístupněné po odstranění vyzdívek v letech 2010 a 2013. V druhé z nich uvidíte původní úroveň podlah jeskyně před těžbou hlín a nahlédnete do dvou propastí pod sebou s hloubkou až 20 metrů.
