Jeskyně Na Pomezí
Leží na východním svahu Smrčníku (799 m n. m.), asi 400 m pod sedlem Na Pomezí (575 m n. m.), 2 km severovýchodně od města Lipová-Lázně.
Je největší krasovou jeskyní v krystalických vápencích na území ČR.
Vytváří dvoupatrový systém rozvětvených, užších puklinových chodeb, dómů a komínů.
Vznikla převážně korozní činností vod podzemního toku.
Jde o kras výjimečného charakteru s velmi členitou modelací jeskynních prostor a poměrně bohatou krápníkovou výzdobou.
Při každoročním zimním sčítání bylo zjištěno až 10 druhů netopýrů.
Objevena byla ve 30. letech 20 století při lámání mramorů v Havránkově lomu a od roku 1950 je veřejnosti zpřístupněna.
Celková délka dosud známých částí činí 1700 metrů s výškovým rozdílem (denivelací) 45 metrů.
Délka návštěvního okruhu je 390 metrů, průměrná doba prohlídky je 45 minut.
Průměrná teplota vzduchu na turistické trase je 7,7 °C, ovzduší dosahuje vlhkosti 99 %.
Jeskyně Na Pomezí byla v roce 1965 vyhlášena národní přírodní památkou.
Areál jeskyní s provozní budovou se nachází při silnici pod sedlem Na Pomezí, směrem k Vápenné.
Do podzemí vstupují návštěvníci s průvodcem uměle proraženou štolou, která je přivádí do první přírodní prostory jeskynního systému. Ledový dóm je pojmenován podle několik metrů vysokého sintrového náteku na stěně, který se podobá zamrzlému vodopádu. Tvary stropu připomínají plastickou mapu hor. V nejnižší úrovni této strmě upadající prostory se nachází největší stalagnát nazývaný Maják. Malou oklikou pokračuje chodba do Dómu U Smuteční vrby. Také zde je podobenství v krápníkové výzdobě, jejíž dominanta, Smuteční vrba, „roste“ na okraji sintrového jezírka.
V dómu je několik uměle osazených krápníků, přenesených sem při zpřístupňování jeskyně z míst, kde musely být odlomeny. Mají názvy Šikmá věž v Pise, Praděd a Turecký hřbitov. Puklina za Tureckým hřbitovem vede do nepřístupných jeskyní. Jmenují se Májové, protože byly objeveny v květnu 1953. Od Smuteční vrby vede chodba s erozně modelovaným stropním korytem kolem překrásných sintrových hrází nazývaných Římské lázně a impozantní prozářené sintrové záclony do Bílého dómu. Jeho stěny zdobí sintrové náteky, ve stropních partiích visí sněhobílé stalaktity. Několik krápníkových útvarů je pojmenováno podle předmětů, které připomínají – např. Indická pagoda, Sloní ucho, Vosí hnízdo či Spící sova.
Další velkou prostorou je Královský dóm. Je vysoký 25 metrů a vznikl zřícením stropů dvou jeskynních pater, o čemž svědčí mohutné balvanité bloky. Horní patro je veřejnosti nepřístupné, je zimovištěm netopýrů a vrápenců. Z Královského dómu vychází Kanálová chodba, jejíž dno bývá při povodňových stavech zaplavováno. Také v ní je několik hezkých zákoutí, například Klenotnice nebo stalaktit nezvyklého tvaru, pojmenovaný Zkamenělé srdce. Kolem puklinové propasti, nazývané Peklo, stoupá prohlídková trasa do Dómu U Kazatelny.
Návštěvníky zde čeká především symbol jeskyní, Zkamenělý pes. Je to sintrový útvar, který se vytvořil na úlomku dřeva, splaveného v dávných dobách do podzemí. Také další sintrové a krápníkové útvary tady probouzí lidskou obrazotvornost. Třeba Baldachýn nad Kazatelnou, Eskymák v kajaku nebo útvar, který připomíná ženu s dítětem v náručí.
Posledním zastavením na zpřístupněné trase je Bahenní dóm. Tady se návštěvníci seznámí s historií objevu Jeskyní Na Pomezí, protože právě sem pronikli v roce 1949 jejich objevitelé. V nedaleké síni také objevili na stěně nápis staršího data „Kurt Höhle“.
Neváhejte a přijďte nás navšítivit!
