Hrdličkovo muzeum člověka Praha - 4000 exponátů

Muzeum sídlí v budově Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity na Praze 2. Muzeum má charakter univerzitní sbírky a je rozděleno do dvou oddělení – na část muzeální (přístupnou veřejnosti) a depozitář (určený pro studijní a vědecké účely). Muzeum ukrývá přibližně čtyři tisíce exponátů, z nichž řada je unikátních. Návštěva muzea však není vhodná pro děti do 12 let.

Část, která znázorňuje fylogenetický vývoj člověka, je dokumentována sádrovými odlitky nálezů evolučně pokročilejších primátů (Hominoidea) až po Homo sapiens sapiens. Zahrnují jak nálezy z našeho území (Šipka, Brno, Pavlov, Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova aj.), tak nálezy zahraniční. Vystavené trepanované lebky vás například poučí o prvních operacích, které se prováděly již v pravěku.

Paleopatologická sbírka obsahuje kosterní pozůstatky, na kterých si můžeme všimnout různých nemocí a zranění lidí z 16. – 18. století. Dále si můžete prohlédnout i sbírku českého etnologa a antropologa Pavla Šebesty, ve které se vyskytují odlitky různých částí těla a vzorky vlasů Pygmejů. Vladimír Foit, akademický malíř, nashromáždil ze svých cest po Africe zajímavou sbírku, která odkrývá život afrických kmenů. K velmi vzácným patří též kolekce uměle deformovaných lebek středo a jihoamerických indiánů. Sbírku doplňují také odlitky rukou, přibroušených zubů, odlitky jizvového tetování a vzorník vlasů.

Oddíl etnické antropologie obsahuje velkou sbírku odlitků obličejů – exponáty z cest profesora Suka, odlitky obličejů Mongolů a Eskymáků a odlitky různých antropologických typů ze Slovenska získané profesorem Malým. Neméně zajímavou je sbírka odlitků posmrtných masek známých osobností (Beethovena, Masaryka, Beneše a dalších). V muzeu jsou umístěny exponáty znázorňující ukázky přirozené i umělé mumifikace (např.egyptské mumie).

Dále zde naleznete také sbírku kostních patologií a abnormalit, kterou na přelomu devatenáctého a dvacátého století při svých výzkumech městských pohřebišť a kostnic v Čechách a na Moravě nashromáždil prof. Matiegka.