Historie hradu:
Hrad Zvíkov byl založen na místě prastarého hradiště z doby bronzové. Historie Zvíkova je od počátku spjata s královským rodem Přemyslovců. Ti si uvědomovali vynikající obranné možnosti skalnatého ostrohu s takřka kolmými stěnami a přístupem pouze po úzké šíji a založili zde jeden z nejdůležitějších a nejvýstavnějších českých královských hradů. První krok k založení Zvíkova pravděpodobně uskutečnil Přemysl Otakar I. již před r. 1230. Nejprůkazněji je historie postupného budování doložena za vlády Václava I. jenž z hradu vytvořil královské reprezentační sídlo. Do r. 1234 byla vystavěna nejstarší část hradu, mj. tzv. Hlízová věž neboli Markomanka; ta je nejstarší dochovanou stavbou hradního areálu, navíc s puncem mystéria - žulové balvany tvořící zdivo této věže jsou v dolní části opatřeny vytesanými znaky neznámého původu. Král Václav I. na Zvíkově často a rád pobýval. Jeho syn Přemysl Otakar II. pokračoval v dalším budování hradu; tehdy začala hlavní výstavba tzv. královského paláce. Po r. 1270 byl zdokonalen systém opevnění Zvíkova a přistavěna mohutná válcová věž zvaná Hláska s ostrým břitem nasměrovaným k přístupové cestě proti možnému směru střel. Dole ve věži bylo vězení a hladomorna, kde se našly lidské a medvědí kosti. Největší slávu získal hrad za vlády Karla IV. (1346 – 1378), který jej dal důkladně opravit a rád v něm i pobýval. Před dostavbou Karlštejna sloužil Zvíkov i jako dočasné útočiště korunovačních klenotů. Charakter královského hradu si Zvíkov udržel až do třetí třetiny 16. století, kdy byl prodán pánům ze Švamberka. Ti provedli na chátrajícím hradě rozsáhlé renesanční úpravy, které však původní charakter stavby nenarušily. V 17. století nejslavnější období Zvíkova skončilo a po r. 1648 začal hrad chátrat. R. 1623 se majiteli Zvíkova stávají Eggenberkové. Po jejich vymření přešel hrad r. 1719 do vlastnictví Schwarzenbergů, kteří provedli po r. 1880 rozsáhlou rekonstrukci Zvíkova. Od r. 1950 je hrad státním majetkem.
Na rozdíl od většiny soudobých hradů byl hrad Zvíkov hradem průchozím. Od jihu se do něj vcházelo čtverhrannou Píseckou branou, chráněnou ještě padacím mostem, od severu pak branou Železnou, tvořenou portálem v mohutné hradbě. Vynikající pevnostní systém hradu umožnil odolávat útočníkům za husitských válek i ve válce třicetileté. Zanikl neporažen až v dobách, kdy přestal hrát strategickou roli a význam strážce rýžování zlata na Otavě.
Kaple sv. Václava
Opravdovým skvostem Zvíkova je kaple sv. Václava, která si uchovala původní architektonickou svěžest, neporušená gotická žebra, nástěnné malby a krásný vyřezávaný oltář. Kaple tak patří z architektonického hlediska k vrcholným stavbám české rané gotiky. Avšak zřejmě nejkrásnější je soulad hradní stavby s okolní přírodou, se skalnatými břehy, se zalesněnými žulovými srázy. Proto sem chodíval tak často kreslit Mikoláš Aleš.
Zimoviště netopýrů
Mohutný královský hrad na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy s Otavousi oblíbili netopýři. Zvíkov je významným a druhově bohatým jihočeským zimovištěm těchto vzácných létajících savců. V hradních sklepeních pravidelně tráví zimu několik druhů. Nejpočetnější je netopýr velký, dále zde můžeme potkat netopýry vodní, černé, ušaté či dlouhouché. Celkem na Zvíkově zimuje až 50 jedinců. V roce 2015 tu byl dokonce zaznamenán i vzácný netopýr alcathoe. Od srpna 2017 je nedaleko hradu ukrytá keška zařazená do série „S Drákulou v netopýřím světě“. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců
Prohlídkové okruhy:
Královský palác (základní okruh)
Gotický palác je důkazem stavitelského umění doby Přemysla Otakara II. konce třináctého století.
Návštěvníci procházejí volně bez průvodce, orientují se podle šipek. Vstup na prohlídkovou trasu je možný ihned po zakoupení vstupenky. Rezervace není nutná. Všude jsou texty v češtině a dalších jazycích (A, N, Hol., R, I, Pol., Fr., Ua.) V přízemí se nacházejí prostory s expozicí věnovanou místním archeologickým nálezům a potom se vychází do patra. Severovýchodní část paláce tvoří terasy na místě bývalých královských místností. Odtud je výhled na Vltavu a její soutok s Otavou. Dále jsou již dochované nebo v minulosti rekonstruované sály. K vidění je model celého hradu, historický nábytek, transfery renesančních maleb, oltář přenesený z bývalého kostela sv. Mikuláše v Podhradí. Přístupná je také Hlízová věž s vyhlídkou. Prohlídka končí hradní kaplí, která byla postavena v druhé polovině 13. století a je vyzdobená nástěnnými malbami. Ke kapli přiléhá sakristie.
