Na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu.
Hrad Helfenburk asi 7 km od Bavorova patří svou rozlohou 1,27 ha mezi největší zříceniny v České republice. Dobře zachovaný je obranný systém soustavy dělových a obranných bašt. Součástí zříceniny jsou i zbytky rozlehlého dvoulodního paláce. Romantické prostředí Helfenburku je poslední dobou stále častěji využíváno k svatebním obřadům a zajímavým kulturním akcím.
Na hradě je zprovozněno občerstvení (v horní části hradu) a toalety. Přijďte se podívat a ochutnat domácí bramborák, kremrole, koláčky...
Po dohodě můžete také přenocovat na nádvoří hradu pod vlastním přístřeškem. Na Helfenburku je zřízeno odpočinkové místo pro koně, tzv. "Koňská zastávka".
Z historie hradu
V roce 1355 král Karel IV. vyhověl žádosti bratří z Rožmberka a povolil jim vystavět hrad na vrchu Malošín. Po smrti posledního z bratrů Rožmberků jejich potomci neudrželi helfenburské panství a hrad se na čas stal majetkem Jana z Lobkovic a později Jana ze Švamberka. Roku 1503 se vrací Helfenburk znovu do rukou Rožmberků. V roce 1593 prodal vladař Petr Vok celé helfenburské panství s tehdy již pustým hradem prachatické obci za 20 000 kop českých grošů.
Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadlo helfenburské panství královské komoře. Král Ferdinand II. daroval roku 1622 starý a pustý hrad Janu Oldřichovi knížeti z Eggenberka. Později přešel hrad do rukou Švarcenberkům, jimž patřil až do provedení parcelace panství Netolice – Libějovoice na základě zákona o pozemkové reformě. V současné době je hrad Helfenburk pod správou města Bavorov.
Sídlo rodu Rožmberků
Roku 1334 kupuje Petr z Rožmberka od své sestry Markéty a jejího syna Viléma, dědiců po Bavorovi III., Vitějovické a Bavorovské panství. V oné neklidné době vyvstala před novým majitelem potřeba nově nabyté panství správně a vojensky zabezpečit. Nad městečkem Bavorov se nacházel dávno opuštěný dřevěný hrad, který již nedostačoval nově vyvstanuvším potřebám ambiciózních majitelů.
Roku 1355 dle nového kalendáře, císař Karel IV. svým podpisem ze dne 21. května povoluje čtyřem bratřím Rožmberského rodu postavit na hoře Malošíně pevný zámek jako odměnu za pomoc při potlačení povstání v italské Pise. Bratři s výstavbou nového hradu dlouho neotáleli a již roku 1357 je jmenován na Helfenburce první purkrabí Jaroslav Měřička z Vitějovic. O čtrnáct let později od data zakládací listiny, další z purkrabích Buzek ze Lhoty, vlastním listem oznamuje vladaři na Krumlov, že je zcela dokončen hradní palác.
Výstavba hradu ovšem druhou polovinou čtrnáctého století nekončí, ale pokračuje i v první a druhé polovině 15. století, a dle posledních průzkumů pokračovala nadále i v první polovině 16. století. Roku 1580 již hrad svému původnímu účelu neslouží, ale přesto je dále obýván nižším úřednictvem, coby správní středisko celého panství. Roku 1593 poslední z Rožmberků, Petr Vok, prodává hrad s celým panstvím městu Prachatice. Po bitvě na Bílé Hoře je majetek města za účast na stavovském povstání císařem Ferdinandem II. zkonfiskován, a darován císařově milci Janu Oldřichovi z Egenberku,. Po vymření Egenberků roku 1717 přechází majetek včetně hradu a přilehlého panství do vlastnictví Schwarzenberků, kterým je roku 1922 státním výnosem o pozemkové reformě zestátněn. Tímto výnosem přechází Helfenburk do vlastnictví Státních lesů a statků Třeboň, které zříceninu hradu pronajímají Klubu českých turistů, který jej od 20. let minulého století zpřístupňuje veřejnosti.
Po roce 1945 je Helfenburk zařazen mezi státní hrady a zámky Československé republiky. V 90. letech minulého století je na základě zákona o obcích převeden do majetku města Bavorov, které je jeho vlastníkem i v současnosti a pokračuje v záchraně památky pro budoucí generace návštěvníků.
